Pokojíčky pro panenky byly má nejoblíbenější hračka co si pamauji.

Ale už odmalička mě spíš než hraní bavila samotná tvorba pokojíčků.

Jako dítě jsem samozřejmě využila kdejakou krabici od bot na mísnosti a různé malé krabičky jako nábytek. Lepila jsem na ně tapety, balící papíry, látky a vymýšlela různé "vychytávky", schovávačky a další zajímavost, které mě zrovna napadly.

Taky jsem tátovi v dílně sbírala různé odřezky dřeva a později, zhruba asi v 8-10 letech, jsem se pustila i do výroby dřevěného nábytečku. Samozřejmě to byly takové jednoduché pokusy (pár dřívěk sklepnutých hřebíčky), ale měla jsem z toho radost. Úsměv

Teď, po mnoha letech, jsem se k tomu vrátila a pustila se znovu do výroby dřevěného nábytečku i celých pokojíčků. Jak se mi to povedlo posuďte sami. Úsměv