Je tady druhá neděle v září, a s ní i tradiční Polenská Mrkvancová pouť. S rodinkou jsme na ní nemohli chybět. Tak jsem v sobotu ráno vyrazila se svojí tříletou dcerkou na výlet do Polné. Původně jsme měly čekat na manžela, který byl v práci, ale znáte děti. Takže šlo všechno stranou, a přemýšlely jsme, jak se do Polné dostaneme. Manžel v práci s autem (ne že bych měla řidičák   ), autobus žádný, a pak jsem dostala spásný nápad. Přece jednou za rok, právě o pouti, jezdí do Polné vlak. A opravdu. Z Jihlavy jsme vyrazili "obyčejným" vlakem do Dobronína, a tam na nás už čekal vláček motoráček. Koupily jsme si speciální pouťovou jízdenku, a už pan výpravčí pískal. Hurá. Jedééém.

Ze všeho nejdřív musela Eliška vyzkoušet kolotoč, ale hned potom jsme šly pozdravit babičku a dědu, kteří v Polné bydlí. Tam na nás už čekal tradiční pouťový oběd - sekaná, brambory a okurkový salát. Dospěláci si jěště chtěli vychutnat kafíčko, ale děti mněly jiný názor, tak jsme kávu vypili za současného oblékání dětí a vyrazili jsme na pouť.

Na první fotografii je pohled na náměstí (za kolotočem vidíte Morový sloup), na té druhé je Eliška s bratránkem Kubíkem (6 let).

A tady si už děti užívají atrakce. S Eliškou a Kubíkem je tady i Kubíkova sestřička Terezka (2 roky).

Balónky nesmí chybět na žádné pouti, a na té polenské, ani burčák.

A tady je naše rodinka.  Na levé fotografii vidíte v pozadí zrekonstruovaný polenský kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Takto vypadají vyhladované děti ... a takto maminka s "tetováním" s trvanlivostí do nejblišího sprchování ... že by vydrželo až do soboty ... ?   

Pouť po setmění ... a maminka řídí ... nebojte, na silnici mně nepotkáte ...

Vystoupení Ad Infinitum na zámku. Krásné zakončení letošní Polenské Mrkvancové pouti.

A na závěr recept na tradiční Mrkvánky od babičky.

Letos jsme si pouť opravdu všichni moc užili. A co vy? Uvidíme se za rok v Polné?