Dneskáj si ode mně nepřečtete ani písmenko.Mám moc práce a tož to dneskaj vzala do svojích tlapiček naša jorkšírka.Sama su zvědavá co vám tá mrška nezbedná nacigání.

Dobrý deň.Mosím sa pěkně představit ať téj mojéj paničce nedělám ostudu.Su dvúletá jorkšírka Čiki a všeckých doma sem si omotala okolo tlapičky.A protože su chytrá tož sem sa aj naučila psat na počítaču a chcu vám na tú moju paničku neco požalovat.Představte si co ona udělala mojému kamarádovi perskému kocúrkovi Matýskovi.

Ona ho chudáčka dala vykastrovat.Prý má strach,že sa nekde zaběhnePrdlajs. Ona mu záviděla to, že on běhá za kočkama a ona nemože. Mě ho bylo chudáčka moc líto a tož sem mu slúbila, že ho pomstím.

Na příležitosť sem ani nemosela dlúho čekat. Jednú večer si tá naša panička  zalézla do postele s knížků. Nemám ráda, dyž si čte a mňa si nevšímá. Hneď sem byla u ní a začala jí tú knížku ohryzávat. Ona pochopila, že sa chcu hrát a jak sem uslyšela "dones lumpa", tož sem věděla, že mám vyhrané.

Dyž s myslela, že už teho bylo dosť, tož zaséj zavelela: "Stačí, spinkej." No ale mně to nestačilo. Tož sem poňafkávala a otravovala ju tak jak dycky. Ale tentokrát měla nejakú knížku o svojém milovaném Karlu IV. a tož s ňú nebyla žádná sranda. Dyž mě už potřetí nakázala, abych spala, tož sem si lehla a dělala, že spím. V tem sem zaslechla, jak Matýsek hrabe ve svojéj bedýnce a hneď sem dostala nápad.

Počkala sem si, až ten jeho poklad zatuhne, opatrně sem ho vzala do tlamičky a šup za ňú do pelechu. Ale ona nic.Tož sem to hovíško začala hryzat a mlaskat u teho. Za chvilku do mě drcla nohú a s očima v knížce říká: "Fuj, Čiki, matračka sa nehryže. Už je tam jedna díra od tebe a to stačí."

No a tož sem u teho začala mlaskat eště víc. A za chvilku sa na mňa podívala a řekla: "Fuj, Čiki, co to zaséj máš? Ukaž!" a natahla ruku. Ví, že dyž najdu něco dobrého a ona mě to chce sebrat, tož sa s ňú o to peru a nechcu ji to dat. Ale tentokrát sem byla hodný pejsek a pěkně jí to položila do ruky.

Ona vyvalila oči a zavřešťala jak pavián. "Fuuj, ty čuně." No a já sem od radosti vyskočila a pěkně jí oblízla celú hubu aj s brýlama. To ste měli slyšet ty slova a výhružky. Hneď mňa štvrtila, střílala, dávala bezdomovcom, posílala do útulku aj do polepšovny. Ale já sem si z teho nic nedělala. Šupla sem za Matýskem na křeslo a spolem sme sa smíli a čekali, až si  přesleče postel a uklidní sa. No mosím vám říct, že jí to trvalo dosť dlúho. A jaké slová jí létali z huby, to vám ani psat nebudu.

Nakonec si dala na spláchnutí zlosti štamprlu a usnula. No, řekli sme si Matýskem, že túto n.oc budeme radči spat v křesle, ale nad ránem sme stejně zaséj za ňú vlézli