Miluju přírodu..květiny..zvířáta..lidi! 
Proto jsem sepsala tento blog.
Časosnímek igelitčího života :
1. Její zrod, výroba, zabere asi dvě minuty
2. Kupujícímu v průměru slouží 20 minut
3. Její smrt, tedy úplný rozpad, trvá nejméně 400 let!
Když to všecko zvážíte, zdá se, že nikdo nemůže být proti. Dusíme, otravujeme sami sebe. Jistě, Česko nemá moře, takže tuzemce nemusí příliš pálit, že právě v oceánech je znečištění nejviditelnější, zasahuje ryby, velryby, želvy, mořské ptáky. My však zase známe svoje pangejty a jiná místa, kde se povalují tuny igelitek a plastových flašek. Povlávají zaháknuté ve větvích.
Igelitovou stopu vidíme a nacházíme okolo silnic. Leckterý řidič se s tím nemaže, pytlík, tašku, krabičku od cigaret, skoro cokoli vyhodí z okna. Jsme pohodlní a naše pohodlnost nás pomalu dostává. Ničíme svět okolo sebe opravdu mistrovsky. Stojí za to, projít se nejen okolo dálnice. V podstatě je to obří, jako nudle se táhnoucí, hypermoderní skládka.
Igelitky zdařile reprezentují dvě věci. Onu pohodlnost, lenost!!!
????
Látková taška
V tom případě jsem předpotopní a jsem na to patřičně hrdá!!!!
* Málokdo u nás, je přátelský k životnímu prostředí.
* Protože naše prostředí je beton, dlažba, asfalt, koženková sedačka.
* Naše životní prostředí je auto, metro, letadlo. Spálený benzin a nafta.
****** Nikoli les, rybník, louka******
Musíme s tím přece něco dělat, aby se nám kůže na těle nezačala měnit v igelit!!!!!!
Mám předsevzetí...v letošním roce ušít 50 kusů tašek / je jedno, jestli recy, nebo z látky nové / pomalu svůj osobní plán plním.. Už jsem ušila 22 tašek! :) Ještě mi zbývá 28... V životě jsem jich už ušila mnohem víc...a používám je já, rodina, přátelé. Mám z toho velikou radost! Miluju totiž přírodu...
