Andělé jsou zvláštní rod, jsou čím jsou, a nemohou být ničím jiným. Představují myšlenky a intuice svého Pána. 

Carl Gustav Jung

ahoj. jmenuju se Li. to jsem já. říkají mi, že jsem malá. ale už jsem dost velká! takhle vypadám z různejch stran.

mám taky kamaráda. je malej a šedej a jmenuje se Mu. podívejte na něj. je sladkej. je pořád se mnou a taky s ním spinkám.

ségra říká, ať ho už někdy pustím z tý ruky, že už jsem velká, ale ona to nechápe. i velký děti jako jsem já můžou mít svýho mazlíčka.

moje ségra je fakt veliká. jmenuje se Ida. já jí říkám Iduška. má taky mnohem větší křídla než já.

miluju, když jí přes křídla svítí sluníčko...

ona je moc chytrá. někdy je to pěkně otravný. ale taky mi pomáhá a stará se o mě a má mě ráda. takže to je zase fajn.

moje máma je děsně krásná. má velký vlasy, je příjemně měkká a nádherně voní. miluju, když se k ní přitisknu. máma nám říká samý rozumný věci, že si máme čistit zuby a tak.

teď jí nějak vyrostlo břicho. chodí pomalejc a trochu jako tučňák. chichichi! říká, že vývoj ve světě je takovej, že nás je potřeba víc. a že naše rodina bude větší. v bříšku prej jí roste další holka, nebo kluk. táta řek, že mu to je jedno, ale já myslím, že by chtěl kluka.

táta, ten je jako HODNĚ rozumnej. někdy je tak rozumnej, že nemám ponětí, o čem mluví. ale umí povídat taky hezký pohádky. pořád něco nosí, nákupy, nebo mě, nebo ségru. máma teď nic těžkýho nesmí nosit. táta pořád chodí s taškou, na ty nákupy. nemá žádný vlasy, tak furt nosí čepici.

naši se maj moc rádi. tohle, to je prostě láska. vo tom se nedá nic víc říct.  

konec první části.

pokračování příště o tom, kam šli na výlet a jak ani pro anděla není jednoduché létat . 

...