Kalendář ukazoval pátek 12.6.2009, tamvaj číslo jedenáct mě přiváží na udanou zastávku a já lovím v paměti jakže to v té mapce bylo zakreslené. Rozhlížím se kolem sebe a nacházím záchytný bod - schody. Vydávám se k nim a po chvilce se ujišťuji že jsem na správné cestě když míjím masnu - prý jediný obchod široko daleko.  Teď už by to měla být hračka, ale ouha nebylo to tak snadné. Rozhlížím se kolem a oči registrují na protějším chodníku osobu podobně zmatenou - že by? Ale ne, rozhoduju se nepřepadat nevinné kolemjdoucí, neděsit je výkřiky "nejdete na sraz"?. Pokračuji dál a hle, ona osoba se stává mým stínem.

 Dobře, jdu do toho - zastavuji, čekám až se přiblíží a spíš konstatuji než se ptám "mám pocit že hledáme totéž".  Odpovědí je mi úsměv a už se seznamujeme. Mým stínem byla Artep17. Problém však zůstává stejný - kde se schovává ten záhadný dům Um? Rozhoduji se volat o pomoc. Během chvíle mi to Pavla zvedá a hlásí "vidím vás z okna" - vzpápětí poznává můj orientační nesmysl když se mě snaží navést na to správné okno a já se točím kolem dokola a propadám beznaději (ano, jasně že to bylo hned v domě u kterého jsme stály:-))

Vpouštíme se brankou a při strmém výšlapu potkáváme Pavlu. Přivádí nás do prostor pro naše účely jako stvořený. Stíháme se ovizitkovat, vybalit své ukázky, prohodit pár slov a už se ve dveřích objevuje moc milá paní, která se ptá jestli je tu správně - následuje seznámení s Bon-Bonem a jeho doprovodem, vynášíme nahoru vše potřebné k vinutí, stěhujeme stoly, oranizujeme a opět se ve dveřích kdosi objevuje - ihned identifikuji Zavrelika i jeho doprovod.

(vzadu Zavrelik, tajemná záda patří Atep, profil je Pavla, usměvavá Bon-bon a mladý pán je Tomík od Zavreliků)

 A jelikož je Zavrelik žena činu, tak si okamžitě zabírá stůl a hned rozkládá své "nádobíčko" U tohoto stolečku se pro každou z nás vytvoří malý milý dárek - děkujeme

A opět někdo ve dveřích - tahle paní se dle zavazadla evidentně chystá spíš na nějaký minimálně čtyřdenní pobyt kdesi v horách. Vzápetí zjišťujeme že ona paní je Miluschka a nejede na víkend, jen si veze herduli. Opět seznamování a už tu máme Katarinku. 

Nutné ovizitkování a zatímco Bon-bon připravuje své skleněné poklady, obdivuje Artep Miluschky tvorbu

Mezitím už se vše schyluje k vinutí...

Mezitím přichází - hádejte kdo (myslím že to moc těžká hádanka není)

Kdo tipoval Ivku Lehkoživku nespletl se. V mžiku se nám představuje jak Ivka sama tak její tvorba a připravuje pro nás malou výtvarnou dílničku...

Po barevně vyladěné Ivce se rozrůstáme i o žirafku a na stole je již co obdivovat - momentálně to jsou Pavlina razítka.

Malý žirafáček provádí odborný dozor nad celou akcí

Vše potřebné na vinutí je připraveno a tak Bon-bonek ukazuje jak na to. Je to opravdu nádherná pokoukaná...

 

Prvním odvážlivcem se stává Ivka a pouští se do díla...

Jako další se do díla pouští Miluschka

Mezitím se o kousek dál brousí. Jeden neví kam dřív o očima...

Pavla a její vinutí...

Všude se pilně pracuje, vybírá, prohlíží, debatuje...

Vinutky od Bon-bonku, těžko vybírám jen jednu jedinou, která bude mou (vítezku můžete tipovat:-)). Ale je na čase zase kouknout k výrobě jak se komu daří...

Zrovinka přistihuji žirafku která se právě pouší do díla a zarputilou Katarinku, která vinutkovat odmítá:-)))

Koukám že hned vedle Artep a Miluschka malují postavičky od Ivky - a že jim to jde...

Ivka zatím podrobně studuje frivolitkové dílo od žirafky...

K vinutí se dostává i Tomík...

 

Stále se debatuje, obdivuje, ukazuje, maluje, vine a někdy v tomto zápalu přichází Klababa, Siali a Wertcha. Také nesmím zapomenout na Kopretinu bílou, Veninu sliver a Dzejn.n

 

Stále se objevují nové a nové ukázky tvorby. Artep neodolává náhrdelníku od Miluschky a moc jí sluší.

K vinutí usedá Kopretinka a Katarinka stále odolává:-))

Kopretinka a Wertcha mají dlouhý (ale opravdu dlouhý:-)) rozhovor. Taktně je pouze zvěčním a jdu zase nahlížet jinam...

Právě nacházím Klababu ve víru vinutí...

Miluschka je opravdová kouzelnice s paličkami, je u ní co obdivovat...

Věnina s Dzejn právě odbivují Zavrelikovo broušení...

U Ivky se stále pilně maluje a Klababa s Wertchou se u toho moc dobře baví...

Čas letí jako splašený a večer se nezadržitelně blíží. Někteří odchází, další balí a najednou nás zbývá už jen pár. Uklízíme co se dá. Na zastávce zamáváme odjíždějící žirafce a Siali. Stále se nám ještě nechce loučit a tak vyrážíme posedět o kousek dál. S úderem desáté večerní nás opouští Pavla a s Kopretinou vyrážíme zpět do reality. Nicméně ještě v jedenáct okupujeme metrokonečnou a drbeme.

Domů dorážím něco málo před jednou hodinou ranní, s vlastnoruční vinutkou v kapse, s dárky od Ivky, Zavrelika a Bon-bonu v tašce a pocitem příjemně stráveného pátečního odpoledne (večera i noci).

Děkuji Pavle za organizaci, se všemi jsem se moc ráda seznámila a doufám že vás uvidím zase na podzim . minimálně ve stejném složení.

A pro ty, kteří neví kde se tohle ukulo tak to bylo v klubu Paha a okolí II.

Také veřejně prohlašuji že Kopretina NENÍ zas takový suchar jak se zdá:-)))