Odkládala jsem tentokrát psaní vánočního přání na poslední chvíli... Ne, že bych si těch pár minut nenašla, ale protože jsem starý lenoch, čekala jsem na případný konec světa. Abych nedělala zbytečnou práci. No, nevyšlo to...
Přání uvedu stejně jako jindy příběhem a jakým jiným, než ze života a z období adventního.
V čase předvánočním mají lidé tendenci se sdružovat, oslavovat, pořádat vánoční večírky a vůbec juchat. V jednom z roků nedávno minulých se místní mládež vydala do nedalekého malého městečka na diskotéku. Byli tam skoro všichni - Lukáš, Veru, Honza, Petr, Iveta i Uďa.
Křepčilo se a nasávalo, leckdo už hučel jako motorová pila, někdo se i lehce kymácel. A Lukášovi se udělalo dokonce tak trochu nevolno. Ani nebylo divu, požíval, jako by byl poslední den na světě, jak už to tak k mládí patří... Vypotácel se chlapec nešťastný ven a usedl na náměstí, že to "rozdejchá". Leč - co čert nechtěl - zrak mu padl na betlém. A protože Lukáš nikdy nejde pro kravský nápad daleko, rozhodl se, že vezme Ježíška s sebou na diskotéku. Aby se chudinka trochu ohřál a poveselil. Láskyplně ho vyndal z jesliček, přivinul dřevěné nemluvně k tělu a vydal se s ním zpět mezi křepčící dav.
Mimino bylo přivítáno, jak se na jedince svého původu sluší a patří, pochovat ho a zatančit si s ním chtěl každý. Známé "Ježíšku, panáčku, já tě budu kolébati..." tentokrát vskutku došlo naplnění. V družné zábavě zůstal s ostatními až do židlí (rozuměj okamžik, kdy se židle nohama vzhůru dávají na stoly). Společensky znavenou mládež po ránu vůbec nenapadlo vrátit Ježíška do jesliček a jeden z účastníků povedené taškařice si ho taxíkem odvezl domů; do města, nad nímž již není rudá záře. Když se druhý den probudil, zíral jako čerstvě vyoraná myš. Místo nějaké lepé děvy měl v posteli dřevěné bejby.
Ale to už synek nejspíš chyběl Marii a Josefovi a ti zřejmě poprosili nějakého bdělého občana, aby zavolal policii. A protože zjevně chyběl i místním zastupitelům a občanům, proběhla pátrací akce, volalo se semo a tamo. Tamtamy naštěstí bušily dobře a mobilní telefony fungovaly. Dočasný majitel ve strachu z obvinění ze svatokrádeže dovezl Ježíška zpátky a chudáček znovu musel mrznout venku na náměstí...
Přeji Vám všem krásné svátky a ať Vám nikdo Ježíška neukradne. Stejně jako dobrou náladu a pohodu!
