...vlastně kecám, ze zámku.

A bylo to tam všechno moc hezký a měli tam moc pěknou zámeckou zahradu, která byla celá taková nějaká romantická a taky tam byly bonsaie a jezírko a lavičky, kde se dalo posedávat a kouřit a popíjet víno a povídat si, akorát já jsem musel dávat pozor, s kým si povídám, protože kdyby to třeba byl němec, tak to by bylo špatný, krčil bych rameny a musel koukat na ženu, ať mi jako řekne o čem mluví a jemu jako řekne o čem mluvím já, ale jí by to nevadilo, protože když se rozmluví, tak jí to baví.

No a na tom zámku byla výstava prací asi dvaceti lidiček, kteří se v červenci sešli u Děčína a hnětli hlínu a pak dva dny přikládali do pece, až jim z toho vznikla keramika a tu keramiku na tom německým zámku vystavili a jedna paní tam o tom něco povídala a když zrovna nemluvila, tak dvě slečny hrály na housle a to bylo stejně hezký jako ten zámek a ta zahrada.

A pak jsme dostali kytky, všichni si všechno prohlídli, snědli a vypili a mohlo se jít domů...

... jenže my jsme věděli, že v nedalekém Neukirchu jsou právě každoroční trhy s keramikou, tak jsme společně s Jardou Šafrem vyrazili na čumendu. 

Krásné keramiky tam byly tuny, všude plno lidí a představte si, že u stánků se tam pivo točilo do skla...

Před cestou jsme se ještě posilnili poctivýn kebabem od turka a vyrazili směr domov.

Aha, že jsem Vám neukázal nic z výstavy? No, my jsme tam nějak zapomněli fotit věci... Ale fotky budou...příště