Sedím v dece huňaté, zachumlaná až po uši.

V dlaních horký čaj schoulený v norské krajce.

A při pohledu z okna srdce touhou se mi rozbuší...

nad kouzelnými vločkami, jež jemně tančí v dálce.

Chlad prostupuje plíživě krajinou

na okna mi kreslíc básně,

ty v čarokrásných květech ledových pod mou dlaní zahynou

a mě na duši je krásně....