Jel rytíř, 
jel na veliký turnaj,
jel se bít pro spanilou paní.
Paní jej vyhlížela mezi všemi 
a jak jej spatřila,
šátek z taštičky
mu darovala i pravila:
"Rytíři můj udatný, příjdi za mnou.
Najdeš mé okénko podle světla svíčky z mého svícnu."
Bil se udatně a slavně zvítězil.
Večer se vydal za svou paní,
osvětlené okýnko mu prozradilo,
kde ji má hledat.
Vešel do komůrky, kde paní seděla u krbu,
vyšívala polštář
při světle svíček.
Paní na něj pohlédla:
"Vítám tě, můj rytíři"
a odložila vyšívání ....
... příběh neskončil, jen pokračování se po staletí nezměnilo ...
Pokud se Vám příběh líbí, můžete pro nás hlasovat v tomto blogu a
rytíř
i hradní paní
v kápi
budou rádi,
pokud svůj hlas věnujete právě jim.
Děkujeme, Vaši Zelení
