Namaluj mi beránka! Tak jsem tedy kreslil(a) šila :-)

Janka ze Slovenska zorganizovala pro kreativní blogerky skvělou výzvu "Ušijem ti tašku". Já tobě, ty pro někoho dalšího a tak dál... až ze světa zmizí igelitky :-)

S velkou radostí jsem se přihlásila. Tím, že jsem během losování kdo-komu bude šít měla v plánu štrádovat po Japonsku, tvořila jsem ještě před odletem a nemohla jsem tedy ušít tašku "na tělo". Chtěla jsem v balíčku poslat kousek Provence. Levandule už je profláknutá, ikdyž ... stále ღ Oliva byla jasná volba. Abych challenge vytáhla ještě o fous výš, oprášila jsem vyšívací nádobíčko a jako přípravu na japonský workshop jsem na tašku vyšila olivovou haluzku. Ale tím nebylo provensálskému taškování konec. Věděla jsem, že olivovou tašku chci vyfotit v olivovém háji. Ten můj stále nemám :-/ Kdybych měla, nešiju tašky, ale peču dorty (zasvěcení pochopí ;-) Vyzbrojena foťákem v jedné ruce, vyžehlenou taškou v druhé ruce, nosíc ji hezky přede mnou aby se nepošroumala, lítala jsem po našem provensálském vidieku a hledala ten pravý olivovník pro moji tašku. Klepala jsem na vrata sousedů, že se jdu mrknou na jejich olivovník :-) Lezla jsem do sadů. Nakukovala přes ploty jestli tam nebude ukrytý strom vytoužený. Chtěla jsem olivovník velký, majestátný, stoletý, pokroucený, vrásčitý. Hledej ho v Horní Provence! Rok 1956 zůstane v provensálské kronice zapsán černým písmem. Velmi krutá vleklá zima, kdy většina olivovníků vymrzla... Již jsem to začínala vzdávat a lítajíc horem dolem vesnicí jsem tašku párkrát vyblejskla "v obrazu" co mi do oka padl (níže přikládám abyste si taky mohli prolítnout našim vidiekem). Babči na zápráží si mohly krky vykroutit a kdyby se nežinýrovaly, tak by si i na čelo poklepaly :-) Z frenetického rozčílení, že ten vysněný olivový háj pro moji tašku nenajdu, se mi v hlavince rozsvítilo a vydala jsem se poklusem škrábat na skálu, na které je naše víska usazená. Úplně nahoře s výhledem do kraje je neudržovaný olivový háj ღ (teď mi vrtá hlavou zda není i opuštěný. to bych šla hnedle budovat olivovou cukrárnu! ale zase, kdo by se drápal až do nebe pro dort?!? no, pro nebeský dort možná jo ;-)

Mise splněna. Taška ušita. Vyšita. Plátěné olivy v plné kráse zvěčněny v olivovém sadu. S olivovou haluzkou kráčím spokojeně k domu, kde ji uvazuji na olivový balíček pro Janku. Teď jen vyčkat až ji provensálský pošťák donese na Slovensko. Ten se courá, jde kus pešo, řádně prokládá posezením pod platanem s pastisem... stávka jak má být :-/

Konec dobrý, všechno dobré! Janka má olivovou tašku, která již zdárně prošla zatěžkávací zkouškou a já mám tašky dvě. Aby prý byla spravedlivost :-)

Sedím na konári a je mi dobre ... :-)

Myyna stále dokazuje, že vyšívat je IN, tak už zase skáču přes kaluže vyšívám :-)

Ucha jsem vytunila motouzem, aby držely a nedřely. Už nesly "melón, karfiol, citróny a drobnosti...a drží" :-)

Nazujte na nožky espadrilles a pojďte se mnou horem dolem po našem vidieku :

Plátěnkám zdar!

A pokud byste i vy chtěli jednu olivovou, najdete ji v mém Fler obchodě ;-)