Krásný den všem,

na svatého Valentýna se u nás slaví...původně nám tenhle milý svátek zamilovaných taky připadal nedůležitý...ale když se před pěti lety, přeně v tento den narodilo jedno z našich kosáčat...všechno se změnilo.

Slavíme v tento den nejen to, že se máme rádi a bylo nám dáno, najít člověka s nímž jdeme životem, ale hlavně narozeninky... dětské oslavy jsou nepřekonatelné... a pokud večer zbyde trocha síly na romantiku :)) probíráme nad lahvinkou něčeho obzvlášť dobrého dojmy z narozeninové oslavy...holt je to takový rodičovský Valentýn. Každý svátek, oslava, fiesta je příležitost udělat radost, setkávat se, přemýšlet nad druhým, prožít nevšední den... 

Mnozí namítají něco o komerci a nepůvodním svátku...ale vánoce taky nebývaly spotřební mašinérií, jako dnes a o původnosti klasických českých vánoc by před sto-stopadesáti lety taky nebyla řec :) A jak máme vánoce rádi. Vše je o přístupu a zdravém rozumu a schopnosti prožívat malé-velké radosti po celý rok, vidět krásu kolem sebe a cítit lásku, kterou nám dávaji naši blízcí...

Legenda o sv.Valentýnovi je krásná ...Valentýn byl knězem v době císaře Klaudia II. Klaudius byl velmi krutý císař a chtěl být nejmocnějším panovníkem, proto si  budoval velmi silnou armádu. Vojákem se mohl stát každý svobodný muž. Moc svobodných mužů se ale do jeho armády nehlásilo. Klaudius si to vysvětloval po svém. Myslel si, že dávají přednost lásce a proto do armády nechtějí nastoupit. A tak dal zakázat všechny sňatky. Valentýn byl v té době knězem v kostele a jeho velká víra mimo to, že věřil v Boha byla, že věřil v lásku. Rozhodl se nedodržovat nesmyslný Klaudiův zákon a dál oddával mladé zamilované páry. Jenže jednu noc císařovi vojáci vtrhli do kostela a Valentýna zajali. Mladý pár, který Valentýn oddával  naštěstí stihl utéci.

Klaudius uvrhl Valentýna do vězení. A potom se stalo něco velmi zvláštního. U jeho oken a dveří se začali shromažďovat dopisy a drobné dárečky od těch, kterým pomohl nebo se chystal pomoci tím, že je oddá. Dávali mu tím najevo, že věří stejně jako on v lásku. Dcera jeho žalářníka se také rozhodla, že jej navštíví a vymohla si dovolení na otci. Valentýn se do ní zamiloval. V den jeho popravy, tedy 14.února 269 př.n.l., jí zanechal dopis, ve kterém se vyznává ze své lásky k  ní a podepsal jej:

?Od Tvého Valentýna?. no happy end od příběhu svatých nečekejme :)

...ale nemusí to být zrovna 14.února, kdy řekneme tomu druhému, jak ho máme rádi a jak si ho vážíme.

Jaký je váš názor na sv. Valentýna, jste slaviči nebo neslaviči? 

Takže krásnou sobotu, romantického Valentýna... a kdyby náhodou Váš Valentýn zapomněl...nedivte se, zamilovaní bývají roztržití :))))

Kosí sestry