A máme tu zase daňové přiznání. Kua, kde sou ty papíry. Jeden šuplík, druhej šuplík, okenní parapet v dílně, támhleta krabice, polička nad psacím stolem, kapsy všech bund, kaslík u auta.
Láhev suchýho čilskýho vodeuřít, teď.
Po dvou hodinách tu máme jedenáct hromádek. Faktury velké A4, faktury prapodivné, malý paragony z krámů, dodací listy, jízdenky MHD, podací lístky z pošty, ústřižky složenek, výpisy z banky,účty za elektřinu, účty za telefon, blok se záznamy výdajů a inkasa na ruku a bez papíru.
Kua, ta lahev se nějak vyprazdňuje.
Taaaak, teď se na to podíváme.
Aha, tak ty si dal loni deset tisíc za poštu. Máš polovinu obratu od tří odběratelů. Druhou asi vod padesáti. Za posledních deset let se ti jich ročně vždycky třetina obměnila. Režie je furt stejná. Pracoval si míň, takže efektivnějš, ale víc ti hrabe. No, lepší to nebude. Hele, banky si zase ukously vo trochu víc než vloni. A proč tolik telefonuješ? Aha, takže ty míň vyrábíš, ale víc protelefonuješ. To by moh bejt trend. Jiná doba, kamaráde. Musíš se snažit.
Polovina obratu bez papíru.
Fajn, daně a odvody jsou z toho asi stotisíc. Nejlepší by bylo ty peníze rovnou někomu předat.
Beze ztrát.
Někomu, kdo je potřebuje. Ale jak? A komu?
Stejně je utratíš.Takže předáš. Nejni to jedno? Kdo ti co dal, když jsi byl nemocnej a přišel jsi vo kšefty za padesát litrů a dvacet sis musel půjčit.
Sečti ty hromádky. Sečti a odečti výsledky.A ještě jednou, a ještě jednou.
Kua, tři různý výsledky. Kde je ta druhá láhev?
Zvol jeden z nich. Vyplň ty políčka.
Podepiš to. Lháři.
Právě jsi podepsal, že jsi lhář a podvodník.
Dopij tu flašku a jdi spát.
Zejtra je taky den.