Pamatujete si mozaikové skládačky z malých plastových dílků, které občas připomínaly tvary z Tetrisu? Bylo jich milion a byly velmi malé :D. Napichovali se na děravou plochu, aby vytvořili obrázek. (pokud stále nevíte, o čem je řeč, vygooglite si „zatlačování mozaikových dílků“)

Já jsem měla například Červenou Čepičku, kterou jsem samozřejmě nikdy neposkládala, víc mě bavil freestyle - chaos :D. Jedním z motivů, který jsem milovala byly indiánské vzory – tedy pokrýt celou plochu abstraktními vzory jako na grafikách. Řádek po řádku, každý jiný. Vzpomínám si, jak jsem hledala inspirace i po venku. Například jak mě jednou při hledění z okna auta uchvátila budova s ​​šedočervenými pásky a jsem si řekla, že i toto musím použít (netuším, proč zrovna tato myšlenka mi utkvěla).

Když se na to podívám zpětně, ani jsem se nezměnila. Jen už netvořím mozaiky pro zábavu, ale grafiku a design v programech as technikami, které mozaiku dávno přesahují. Vidím krásný vzor na šatech? Už si představuji, jak by se dal přenést na obal zápisníku. Roztomilá hračka? V hlavě ji rovnou překládám do cartoon verze. Zajímavá kombinace textur na manikúře? I tam se mi zapne fantazie. Asi tušíte, kam mé myšlenky 99% času utíkají.

Jinak tomu není ani při vzpomínce na dětství. Ta mozaika je až příliš zajímavá a zároveň jednoduchá na to, abych ji ignorovala :D. Tak jsem se nechala inspirovat svým minulým já. Kdyby jen tušilo, jaké jeho budoucí já bude mít možnosti. A podobných odkazů z dětství ale i současnosti mám v tvorbě více - mnohé nesou malý vnitřní význam nebo vzpomínku, kterou znám jen já, o jiných napíšu rovnou celý článek.

Možná stojí za zamyšlení, že nikdy nevíte, která, byť jen drobná volba či obyčejný zvyk z dětství dokáže ovlivnit budoucnost. I když jen v maličkosti. Fascinující je, že to, co kdysi vypadalo jako čistý chaos, se jednou může ukázat jako pořádek – nebo naopak. Důležité je, aby ten chaos nikoho nezatěžoval. A ještě lépe - abychom se s ním dokázali spřátelit.

Chaotická série se nachází zde 

.