S nažehlovanou grafikou jsem se poprvé blíže setkala před více než deseti lety při letní brigádě. Tehdy jsem v jedné firmě vypomáhala s přípravou nápisů, většinou jmen a čísel, která jsem pak pomocí termolisu nažehlovala na trika. Brigáda skončila a já se jako studentka Učitelství výtvarné výchovy ještě asi dva roky pohybovala dál čistě ve světe kresby, malby a dalších výtvarných technik. Ve volném čase jsem se věnovala počítačové grafice.

    V létě 2013, po magisterských státnicích, s čerstvě narozenou druhou dcerkou, jsem začala přemýšlet, co dál. U klasických technik mi už delší dobu scházel nějaký třetí rozměr, praktický výstup. Moje dřívější studium designu výrobků sice skončilo nezdarem, ale stále jsem cítila, že navrhování a výroba něčeho by mne naplňovala více.

    Když jsem dostala šicí stroj po babičce - můj první, poctivou Veritasku, mé další směřování se začalo rýsovat. Šít něco tvarově jednoduchého - kapsičky nebo kabelky, to by mne možná bavilo. Ale chtěla bych, aby byly osobité, nezaměnitelné, prostě moje.

    Kreslím pořád ráda a baví mne hledání nových motivů, ale jak je uplatnit na šitých výrobcích? Tohle už byla úplně poslední otázka a odpověď přišla rychle. Po letech, kdy jsem se věnovala ve volném čase převážně počítačové grafice a vlivem vzpomínek na brigádu, jsem se přirozeně přiklonila k nažehlování motivů, nikoliv malbě na textil. Příprava motivů k nažehlování svými stylizovanými tvary a sytými barvami trochu připomíná přípravu barevných plakátů. Nažehlovačky navíc zaujmou svým povrchem - ten může být sametový, třpytivý, fosforeskující ve tmě, zlatý či stříbrný.

    Začala jsem šít, nejdřív jednoduché zipové kapsičky, později i tašky. Motivy jsem vystřihovala ručně ze sametových fólií, skládala je k sobě i přes sebe a nažehlovala. Asi po dvou letech jsem si pořídila malou stolní řezačku, abych mohla zákazníkům samostatně nabízet jednoduché motivy k nažehlení. Pro sebe jsem si připravovala některé motivy, které jsem používala opakovaně a jejichž vystřihování bylo zdlouhavé. Pořád jsem ale většinu práce při přípravě motivů odvedla nůžkami z manikůry - ruční vystřihování traviček, chlupů na srsti a podobných detailů mne čekalo téměř denně. V tvorbě nemám ráda kopírované věci a vyřezat si padesátkrát pět druhů různých traviček a ty pak jen různě skládat mi bylo proti mysli.

      V předloňském roce jsem přemýšlela o větším propojení svých kreseb se šitými výrobky a tak jsem začala více využívat trasování fixem kreslených kreseb v počítačovém programu. Ten celou kresbu převede na vektorovou grafiku a po drobných úpravách je možné ji poslat do řezačky, nechat vyřezat a nažehlit.

    Po osmi letech jsem se tak dostala do fáze, kdy kombinuji ruční vystřihování, vyřezávání motivů kreslených na počítači, přenášení ruční kresby i spontánní využití různých zajímavě tvarovaných odstřižků a prořezů. Výsledkem práce je vždy originální výrobek.

    Dalším krokem je kombinování nažehlované grafiky s malbou na textil, což zkouším od ledna letošního roku. Ale o tom napíšu zase jindy.