Když objevím látku, která mě osloví a nadchne tak si ji koupím, ale nepřemýšlím dopředu co z ní bude. Nekupuji látky po metrech, prostě si jí vezmu tolik kolik mě v danou chvíli napadne. 

Když ji mám doma, tak jí najdu to správné místo a tam počká, až příjde její čas. Některá si poleží týden jiná i půl roku. Občas ji vytáhnu provětrám, přeložím, přiložím a podumám zda už by se mi na něco nehodila a buď střihnu, nebo ji uložím zpátky. Nejvíce mi udělá radost když se mi podaří získat nějaký poklad. Tak já říkám materiálům, které se mi podaří získat, tak že člověk který si je doma ukrýval nebo je dostal je pošle do světa. Jsou to většiou kousky, které už nejsou jinde k mání a teprve z těch vznikají ty pravé originální věcičky. 

Proto u mě najdete většinou pouze jediný kus v dané velikosti. Netoužím šít desetkrát stejné šaty. Ano mohu ušít podobnou věc,  avšak nikdy ne totožnou.  Chci aby každý kus, který pověsím hotový na ramínko měl svoje kouzlo a svůj příběh, který bude dále pokračovat s člověkem který mu udělá místo ve své skříni. 

Skoro nad každu věcí strávím dost času, než vše nakombinuji a promyslím detaily. Neumím šít na povel. Najdete u mě i jednoduché věci a to hlavně proto, že mi někdy příjde že látka a její vzor si vystačí úplně sám a byla by škoda do  něj zasahovat.

Někdy mám záchvat tvoření, kdy se nápady sypou z rukávu, ale někdy příjde i doba "temna". Pak sedím a hledím do látek, přehazuji, prohlížím, přeskládávám, odhodlávám se, přemýšlím. Pak je zase pěkně uklidím na své místo a čekám. 

Všechno má svůj čas......