Pochopitelně v prvé řadě proto, abyste si na svou čtečku mohli následně pořídit na Fleru nějaký obal, nejlépe od qetino ;-) Můžete ho mít i na míru, třeba s vlastní fotkou nebo ze svého oblíbeného trička.

- konec reklamní pasáže -

A teď už vážně. Chtěla bych pro váhající potenciální e-čtenáře shrnout zkušenosti ze života s čtečkou – svoje vlastní a ze svého blízkého okolí. Předesílám, že prakticky všichni mí známí, kteří vlastní čtečku, mají k technice spíš mírně rezervovaný vztah. Téměř bez výjimky jde o vášnivé čtenáře, kteří původně trvali na tom, že „klasické knize se nic nevyrovná,“ a názor změnili teprve poté, co čtečku vzali do ruky a začetli se.

Takže začneme výhodami:

Osobně jsem nejvíc nadšená z možnosti nosit u sebe několik desítek knih současně. Do paměti čtečky se jich klidně vejdou i stovky, ale pak už je zase otrava je třídit a prohledávat, takže mi přijde praktičtější nechat celou e-knihovnu uloženou v počítači a do čtečky si stáhnout jenom širší výběr podle momentální obliby. Pokud jste typ, který na dovolené čte tempem kniha denně, není nad čtečku. Možnost výběru z více knih se hodí, když vyrážíte na cesty a předem nevíte, na jaký typ čtiva budete mít náladu. A samozřejmě taky v případě, že zvládate mít rozečteno víc knih současně – třeba studujete něco obsáhlého naučného a sem tam to prokládáte nějakou oddechovkou typu detektivka, fantasy nebo červená knihovna.

Čtečka se hodí na dlouhé cesty vlakem a do letadla (stejně jako klasická knížka, jenom míň váží). Bezva je prý na noční čtení při dlouhých přejezdech autobusem – v případě, že máte čtečku s podsvíceným displejem, nemusíte mít zapnutou nad hlavou lampičku na čtení a vyhnete se tak nevraživým pohledům dotčených spolucestujících. Totéž platí pro čtení v posteli, kdy pro změnu ušetříte svícení do očí svého spolunocležníka (zpravidla milovanou bytost).

Další vychytávka je zabudovaný slovník (mluvím o čtečce Kindle, ale předpokládám, že do ostatních čteček se dá instalovat taky). Vlastně jsem díky čtečce začala po dlouhé době zase číst anglické knížky v originále. Roky jsem na to byla moc líná, ale když stačí na neznámé slovo najet kurzorem nebo dokonce jenom ukázat prstem... Pro ty, kdo si moc nevěří, doporučuju začít nějakou oblíbenou knížkou, kterou v českém překladu znáte skoro nazpaměť. Jeden můj kamarád si takhle při služebním pobytu v Moskvě oprašoval své jazykové znalosti za pomoci ruské verze Pána prstenů.

Kromě toho, že čtečku užijete na dlouhých cestách a na dovolené, bude vás věrně provázet i po městě. Stačí ji zapnout a hned se vrátíte do rozečtené knihy na místo, kde jste přestali číst – je to skoro rychlejší než listovat klasickou knížkou (po pravdě - srovnatelné s klasickou záložkou). Takže není problém přečíst si kousek při čekání ve frontě na poště, na úřadě nebo u doktora. Během čekání na zastávce. Zkrátka v situacích, kdy by vám klasickou knížku skoro nestálo za to vytahovat.

Mně osobně se čtečka vejde do kapsy u kabátu! Uznávám, že to je spíš náhoda a přidaný bonus než systémová vlastnost čtečky, ale když jsem měla rozečteno 1Q84, byl ten rozdíl oproti klasické knize jasně patrný a dost jsem ho ocenila.

A existují i vodotěsné čtečky, které - narozdíl od klasické knížky - přežijí bez úhony i pád do vany! Tohle zatím nemám osobně vyzkoušené, ale až si jednou budu pořizovat nový model čtečky, budu o tom vážně uvažovat.

No a teď zmíním poctivě i nevýhody, abych byla takzvaně objektivní (což stejně nejsem, jelikož celý tento text je jasná agitka):

Na čtečce si moc neužijete knížky s ilustracemi a založené na obrazové stránce. Přece jenom je formát displeje dost malý a ani s barevným displejem to není úplně ono. Taky mi docela chybí možnost knížkou jen tak namátkově listovat. Čtu většinou hodně rychle (skoro zbrkle), a když se mi knížka zalíbí, mívám ve zvyku jí po přečtení jen tak procházet a znovu si pročítat pasáže, které se mě zaujaly – to je na čtečce hodně nepohodlné. Ale zase si rovnou při čtení můžete věci podtrhávat a ohýbat si rohy stránek (záložka má takovou ikonku v podobě oslího rožku) – to bych si ke klasické knížce nikdy nedovolila.

Jestli jste hodně vizuálně založení, bude se vám asi stýskat po graficky upravených knižních obálkách. A taky nikdo neocení podle přebalu váš vytříbený literární vkus. Na druhou stranu si ovšem můžete číst, co chcete, a nemusíte se bát, že se na vás budou ostatní cestující v metru dívat spatra. Což mi připomíná historku, kterou dal na Twitteru k lepšímu redaktor Respektu – nabízel prý své dospívající dceři, že jí bude nosit časopis z práce, aby si ho nemusela kupovat. Na což ona opáčila, že si ho kupuje schválně, protože se jí líbí, jak u toho v trafice vypadá chytře.

Takže pokud si pořídíte čtečku a bude s ní chtít vypadat chytře, klidně mi napište a vymyslíme společně nějaký zvlášť reprezentativní a inteligentně vypadající obal.