Pro mnohé z nás je ryba především symbolem křesťanství. Ještě v polovině minulého století bylo běžné, že v pátek (tedy žádný pátek, v den připomínky ukřižování Ježíše), se držel páteční půst, nesmělo se jíst maso, jen ryba nebo něco bezmasého. Ryba se nepovažovala za maso. V klášterech bývá takzvaný Rajský dvůr – vnitřní nezastřešený čtvercový prostor, uprostřed bazének s rybkami, kolem něj květiny.  Mír a klid. Jenže symbol ryby znali i staří Číňané. Slovo ryba je v čínštině souzvučné se slovem nadbytek, a ryba je tak vnímána jako symbol hojnosti. Je také jedním z osmi buddhistických symbolů. V hinduismu je prvním z deseti avatarů – vtělení boha Višnua, stvořitele a zachránce světa. Podle astrologů jsou lidé ve znamení Ryb jemní, duchovně naladění, citliví, rádi pomáhají.

Samá dobrá doporučení. U nás je ryba spojena hlavně s Vánocemi, a nejen jako jídlo. Schování rybích šupin by mělo přinést štěstí a hojnost.

Cizinci se občas diví, proč si Češi zvolili jako vánoční jídlo právě tu nejkostnatější rybu, kapra. Nu, má dobré maso a máme tradici v jeho chovu. A taky je to připomínka křesťanství a Vánoc jako svátku narození Ježíše – i když tohle si mnozí neuvědomují. Jako vánoční jídlo se počal kapr podávat ve městech a v rybnikářských oblastech v devatenáctém století, na venkově po první světové válce. Pak se tento zvyk rozšířil. Kapr se připravoval na různé způsoby, jako smažený doznal obliby až po druhé světové válce.  Má to všechno jeden háček – my brejlatí si musíme dávat obzvláštní pozor: hrozí, že buď nám brýle spadnou do salátu, nebo že přehlédneme kostičku. I to je jeden z důvodů, proč se u štědrovečerní večeře obvykle mlčí.