Tak se to povedlo!

Věřte nebo ne, ale po pár hodinkách práce a chytání polystyrenových kuliček po celém bytě ( poprvé jsem ráda že máme jen 2+1 ) jsem dodělala pro Kubíka válecí pytel.I když má svátek až v neděli, dali jsme mu ho hned. Právě kvůli velikosti našeho bytu - nebylo ho kam schovat. Hned se na něj vrhnul a leze po něm jako opice a dokonce si na něj občas i jen lehne. Náš hyperaktivní syn!!!

Doufám že kuličky zůstanou  na svém místě a už je nebudu muset chytat po bytě a taky že radost Kubíkovi vydrží co nejdéle. Úměrně k vynaloženému úsilí při tvorbě tohoto pro mě veledíla.

Mě i příteli se válí taky luxusně, takže se o pytel budeme asi občas prát. Snad nebudu muset šít další.

Přeji všem kdo se do tohoto obtížného úkolu pustí ať mají trpělivost a lino, protože po koberci se polystyrenové kuličky honí velice obtížně,ale co bysme pro ty naše broučky neudělali že?

Hodně štěstí Zuzka