Ranní slunce prostrčí všetečný paprsek otevřeným oknem a pošimrá mě na víčkách. "Vstávej! Je ráno !" Jedním okem mrknu do škvíry v závěsu.Teprve svítá.Nechce se mi z vyhřátého pelíšku.Je tu krásně.Otevřeným oknem je slyšet zpěv ptáčků.Jejich trylky mě vždycky zvednou z postele.Nedá mi to,abych se nepodívala z okna.Ráda pozoruji,jak proletují mezi větvemi,usednou na krmítko,něco zobnou a znovu se rozletí.Předhánějí se ve svém zpívání,stačí zavřít oči,a poslouchat.

Sotva sluníčko odežene stín,a oschnou kapky rosy,začnou ukazovat svá krásná křídla motýli.Třepetají s nimi,krouží nad květy až na nějaký usednou.Napijí se a popoletí na další.Ve spojení s květy je to jeden z nejkrásnějších obrázků.Beru foťák,a jdu lovit krásu.

Několik krásných křídel v Ranním třepotání

Tyto fotografie jsou vyfocené na mojí zahrádce.