takže relikvie zde....téma to bylo těžké, ale zhostili jste se ho úžasně a zajímavě. Nu, posuďte.....popisek je vždy pod dílem....
Amélka:
Jedná se o přívěsek (náhrdelník) vytvořený z pozůstatku ptáčka na fotografii. Název "Stehlíkova sláva".
Antibes:
Slovo relikvie na mě působí nějak morbidně, tak jsem to pojala trošku něžnějš:) Bytová dekorace (3D objekt) zachycuje opuštěnou dětskou houpačku - je to vlastně taková nostalgie....
B.eňa:
Malá taštička(schovávačka) s nápisem, který má vyjadřovat rostoucí sílu a intenzitu vztahu k ukrytému tajemství, přičemž rozpojení některých částí písmen mají dát najevo, že se může jednat pouze o nepatrné zlomky čehokoliv(kohokoliv).
Mléčný zoubek a první vlásky po praprapraprapradědečkovi, slouží pouze pro ilustraci ukrytého obsahu.
Doporučuji taštičku připnout co nejblíže k srdci, aby síla byla co nejintenzivnější!
Bohovsky
Emanuela:
plstěný kříž a stříbrná soška Madony s dítěmem
Jevedesign:
Zadani workshopu s tematem "Relikvie" jsem pojala jako hru se slovem a tak vznikla sedmibodova pohadka. Vizualne jde o autorsky plakat, technika malba, kolaz lepena a sita, rucni pismo, drobné ilustrace.
Material: karton, vlna, papir, jedny dupacky, detske tricko NEXT a muj (vtipny) doprovodny text :).
Vlastni zneni:
Třípsá a jednofenní pohádka
Účinkují: Alík, Relík, Ing. J.F. a Elis
1. V městě jménem Rejkjavík žil - byl Ing. Josef Fík
2. Pan Fík má míč (je hravý) ale v naší pohádce není ten pravý
3. Jižněji než Rejkjavík jsou Helsinky. Tady žijí Alík a Relík. Chodí do březového háje, když už jsou z tohoto kraje.
4. Cucají pralinky, dělají blbinky a chodí na brusinky (když už jsou tu ty Helsinky)
5. Brusinky sbírají za tmy i za světla, až jednou se jim cesta popletla. Proběhli houštím a trním a já, milé děti, pointu pomalu plním.
6. Zatím co Alík si po té cestě trnité dál spokojeně ŽIJE ...
7. Relík má (zřejmě) nějaký problém a je toho pln, navíc měsíc je v úplňku (po Slovensky spln) a tak, milé děti ... Relík VYJE. A to je ta pointa, snad mě Zoo nezabije.
---------------------------------------------
8. Pokud vám smysl nedochází, nahazuji veslo, encyklopaedické heslo:
[relik:vije]
Poznámky v pohádce uvedené avšak do děje nepatřící:
1. Toto je asi Alíkova a Relíkova sestřenice Elis, ona s nimi občas sbírá cranberries ...
2. To je tááák veliká brusinka, že na ní Elis nestačí pusinka
3. Pokud jste poznali že tvar brusinkového háje určil Alvar Aalto, skáču, jako autor, samou radostí salto
4. jözörö, jakože lake, tady odpočívají, když mají pauzu [break]
TheKaty
Kerridaenn:
Relikvie byla opravdu záludné zadání, takže jsem neváhala zeptat se na radu strýčka Googla. Nakonec mi poradil něco, co mě nadchlo, a sice citát z doby Karla Velikého. Tuto moudrost pronesl jistý benediktýn Alkuin.
"Je lepší napodobovat příklady svatých v srdci, než nosit jejich kosti ve váčku."
Teď mě ještě čekal nápad, jak tento citát převést do výtvarné podoby. Ozvala se mi kamarádka z turistického oddílu, kam jsem chodila. A já začala vzpomínat na báječná léta plná dýmu ohně, na ohni připálených jídel, kilometry a kilometry, které jsem nachodila, zpívání u táboráku, bojovky, šifry, první pomoc, čtení mapy a všechny další radosti a strasti mého působení v oddíle. A tak jsem se rozhodla, že osvěžím morseovku, a tady dávám k nahlédnutí výsledek, ze kterého dýchá nostalgie dospívání.
Linth:
...na toto téma jsem vypotila kabelku z pozůstatků šatů mé starší dcerky(které jsem ošablonovala perleťovými kočkami) s pevně přišitou broží s kočičkou z bodýčka mé mladší dcerky.To jsou pozůstatky po mých svatých a já je tak můžu mít pořád u sebe:-Ddolní kraj a naaplikovanákapsička na mobil jsou okorálkované.
Lucie Filipská:
Moje relikvie se týká Krajiny. To je takové mé letité téma. Týká se Krajiny jak jsem ji znala a procházela jako dítě a jak jí žiju dnes. Celý objekt (nebo spíš objektík) vznikl z vlny, kůry, dřeva a mědi. A jako jeho spoluilustrace slouží tato báseň z cyklu Ke Krajině
Krajino lidských monotémat
Ržálas mi pod nohama
Krajino lidských monotémat
rozpřažena mělce
tady se nekončí
a za životy
cítím tvé pulsy
naději, že nezmrtvíme
Tak už se vzepni
vytrhej kůly
a rozryj pole jednolitá
Krajino z níž se neprocitá
Lucy Hudec:
....ženy inšpirovali svojou krásou už v pravekých dobách,muži ich uctievali ako ženy-matky,tie ktoré prinášajú život...vytvárali sošky Venúš....ktoré sú dnes už len obyčajnou relikviou...ja som sa snažila,aby som spojila neživú relikviu s tou žijúcou....poňala som to trochu symbolicky a neviem,či sa to dá pochopiť...ale dúfam...
Martina Prýmková:
Když se řekne relikvie, nenapadne mě nic méně poetického, než hodiny prosezené ve škole, kde jsme tohle téma obšírně probírali. Vybaví se mi zkoušky, státnice, zápisky a ruka bolavá od psaní. Bohužel :) Takže jsem vzala starý školní sešit, okopírovala zápisky týkající se tématu, a vložila do novodobého antropomorfního relikviáře ve tvaru hlavy (který jsem vyráběla samozřejmě). Relikviář dřív znázorňoval část těla, která v něm byla uložená, a pro mě tyhle zápisky ze školy znamenají vědomosti v hlavě (už tam samozřejmě nejsou:), proto ta hlava. Zápisky jsou sjeté přes kopírku, protože i dřív se relikvie kopírovaly-padělaly. (-to je jedna varianta, druhá je ta, že se mi to nechtělo trhat ze sešitu:)
Hlava není dodělaná, je to čerstvá hlína, z keramiky se stejně nedá nic stihnout během jednoho týdne - týden to tak možná schne, pak ještě musí následovat dva výpaly, no takže posílám alespoň tuto keramickou skicu.
Na prvních fotkách je relikviář otevřený, s vloženou relikvií, na dalších už zavřený (relikvie uvnitř:)
Orit:
Rounien:
Relikvie znamenala pro člověka časů dávno minulých nejen objekt zhmotnění vyšších duchovních kvalit nebo obraz vlastností, kterých chtěl nebo se snažil dosáhnout. Měla za účel chránit i uzdravovat, proto jsem si kladla otázku: Co by sis postavila ty na svůj imaginární oltář?
Tvar šnečí ulity je pro mne symbolem nekonečna a věčné pouti. Někde jsem slyšela, že šnečci si vybírají pro své poslední spočinutí stále jedno místo. Jejich relikvie mi pravidelně sbírá můj syn a mě neustále fascinují svou dokonalostí.
Plstěný drahokam relikviáře vznikal z vlny, kterou jsme též barvili se synem. Za jemné odstíny vděčíme barvivům z kopřivy, cibule, kurkumy a arónie.
Můj relikviář se obrací k rodině, přírodě a nekončící pouti dovnitř i ven... Relikviář imaginárních relikvií...
Rozmar:
Své relikvie střežíme jako oko v hlavě, avšak někdy jsme pro samé uctívání minulosti slepí k současnosti
Samanta2002:
Pojala jsem to jako šperk pro sebe, který se dá nosit jako náramek, jako náhrdelník a to na 4 různé způsoby a i kolem kotníku ... dlouho jsem si nevyrobila nic sama pro sebe :-)
O "relikvii" smýslím jako o něčem co v sobě něco ukrývá...
Spratka:
Téma: Relikvie jako tělesné pozůstatky aneb co zbylo z českých světců. Taky jak mi naznačil svatej Vít?postava je z toho co doma našel - kus Ludmily, kus Cyrila, kus Vojtěcha, kus Prokopa. Vše je pospojováno do téměř ?dokonalé? lidské podoby!? Ale jakožto pozůstatky různých světců jsou končetiny odnímatelné. Je tak možné stvořit zcela novou českou ikonu, ovšem nedá se nic dělat, když sem tam jed úd schází nebo anatomicky zcela nepasuje. Vždyť v nedokonalosti je taky krása.Myslím...
Svatka:
Svatky Relikviář
Závěsný obraz na stěnu. Relikviář zhotoven z toho co jsem cestou sebrala, kůru pečlivě oloupala až na kost. Mladé a staré kosti. Sklíčka mi věnovala Tiff. Kbelík střepů, který se mi náramně hodil. Pozor vychytávka! Skleněné okénko relikviáře je dvojstěnné uvnitř s prostorem. Ze zadní části obrazu se dá otevřít a do relikviáře tak můžete vložit jakoukoliv placatější relikvii! Vychytávka č. 2. obraz lze podsvítit, třeba malou bodovkou. Magický efekt zaručen.
Zoo:
kapesní mamarelikviář s pravou relikvií........zub moudrosti, který již léta nosím v peněžence. přendavám ze starých do nových a kdo mě zná a někdy se mnou byl, kde jsem platila-jistě ho viděl...:o), konečně dostal důstojný domov:o)
Tak a to je vše:o)....co co co, to mám přece říct já.....:o))))......takže, toť relikvie v podání členů fler.cz
Další téma bude vyhlášeno zítra....tak si ho nezapomeňte všichni přečíst a hlavně se zůčastnit.
