Dnes je tomu přesně rok, co jsem sepsala tento blog  a ani letos nebyla, k mé velké radosti, mnohaletá tradice porušena a opět jsme se sešli, už ani nevím pokolikáté, na Sluníčkovém srazu. Na Rezku, jakoby se čas zastavil, rok uběhl a rozlehlý dům nás vítal v celé své zašlé kráse se stejnou nostalgií zašlé slávy jako v loni, předloni, před předloni...  Sluníčkový sraz doslal své jméno už při našem prvním setkání a ani opravdu nepříznivé počasí nezmění nic na tom, že přináší jeho účastníkům, spíše bych měla napsat účastnicím, protože muži se na srazu vyskytují jen velmi sporadicky, slunce do duší, dobijí baterky do plna a smíchu, toho je po srazu do zásoby.

Před příjezdem a po příjezdu

V sobotu jsme navštívili Svatováclavské trhy v Dobrušce

Ani tentokrát nechyběla mozaika

Kromě mozaiky se pletly pedigové koše i dvouplášťové s odbornicí Kiikinou a fimo kouzla předvedla Mahel.