Fler BLOG | Dalet / Rok 2011 .. Stromy a keltský horoskop

je mi velkým potěšením a radostí uvést a představit svého průvodce rokem 2011.

Objevoval se v mé tvorbě už v průběhu roku předešlém ..

Tématická tvorba v průběhu roku 2011 ..

semínka lípy.

První, fyzické a zároveň bolestivé setkání s ním bylo v útlém dětství, kdy jsem se divoce rozeběhla z kopce a Strom byl tím, kdo mě zastavil .. Těsné setkání tváří v tvář :-). Zlomená klíční kost.

Další setkávání byla už jen příjemná .. doteky, hlazení, rozhovory ... Při studiu tarotu před několika lety jsem si osahala Strom života .. Ochutnala biblický příběh o jabloni ... Vzhlédla do kosmu a seznámila se s galaktickým stromem ... Stromy plné plodů, listů, jehličí, barev, tvarů, vůní, hlasů, zvuků ..

Nejintimnější pouto chovám k "mému" Stromu. Osamocenému. Našly jsme se v místě, kde žiju. Vytvořily pouto. Pro mě je to posvátný strom a má své jméno. Spojují nás příběhy, rozhovory, doteky, emoce, pocity ..

Milí, budu velmi ráda, když se v tomto blogu budeme společně setkávat a sdělovat si svá setkávání se stromy ..

A také všechny dostupné informace, které vás potkají k tomuto tématu. Průvodce Strom mě tedy bude provázet tvorbou v tomto roce. V hlíně i ve šperku. Ráda se nechám překvapit, jakou cestou se vydá naše tichá spolupráce. Moc se těším . A děkuji ..

Hermann Hesse:

"Stromy pro mě byly vždycky těmi nejpřesvědčivějšímu kazateli. Uctívám je, pokud žijí s národy, či rodinami v lesích a hájích, a ještě více je uctívám, pokud stojí osamoceně. Jsou jako samotáři. Ne jako poustevníci, kteří se vytratili, vedeni nějakou slabostí, nýbrž velicí osamocení velikáni jako Beethoven nebo Nietzche. V jejich vrcholcích ševelí svět, jejich kořeny spočívají v nekonečnu. Oni se v nich ale neztrácejí, nýbrž vší silou svého života usilují o jediné - naplnit vlastní, v sobě samotných spočívající zákon, naplnit svou vlastní podobu - stát se sebou samými. Nic není posvátnější, nic není příkladnější než krásný silný strom."

Markétka:

https://www.youtube.com/watch?v=AwBKUwn4c48

George Herbert:

"Bouře jsou příčinou toho, že stromy zapouští kořeny hlouběji".

...

17.5.2011

Ráda bych zařadila k tomuto stromovému tématu článek z březnové Regenerace. Úzce souvisí, navazuje. Až se dech tají, jak vstupuje v období, kdy se více, než kdy jindy "dotýkám" (nejen ve smyslu fyzickém) stromů .. Ale možná, že toto období vnímáte stejně .. do reality stále častěji zapadají sny, vyslovená přání, věty, slova se zdvojují paralelně s dějem v přítomnosti ..

Protože zároveň rozumím rychlosti času pod tlakem informací a pracovní vytíženosti nás všech, rozdělím delší článek do několika dílů ..

Pojďme se tedy společně nechat pohladit moudrými slovy autorky PhDr.Lenky Čadové:

Duchovní cesta ženy.

Analogie, která se k životu ženy nabízí, je život stromu, neboť stromy jsou stejně jako ženy v mnoha kulturách objekty uctívání. Nejsou-li stromy, není život. Díky stromům probíhá v přírodě transformace - produkují kyslík a živé organismy díky nim dýchají; pro společnost má žena podobnou funkci.

Život ženy je fotosyntézou pro společnost. Ženy stimulují její zdravý vývoj, udržují genetický fond. Stromy poskytují dobrou surovinu pro topení, zbraně i hudební nástroje. Jen na ženě je, jak se svou energií naloží, zda se stane bojovnicí, nebo bude vytvářet a příjemnou atmosféru domova. Ženy jsou podobně jako stromy spojnicemi mezi dvěma světy - materiálním a duchovním, mezi zemí a nebem. V korunách stromů sídlí ptáci, kteří zde nacházejí útočiště. Pokud ženy umějí dobře zacházet se svými emocemi, poskytují azyl, přístřeší, ochranu a oporu. Větvičky některých vzácných stromů se používají k očistě a vyhánění zlých sil, ženy se očišťují menstruací. Právě díky tomuto cyklickému procesu mohou transformovat nejen svou energii, ale také energii celých rodin a společenství.

Ženy by se měly vystříhat přílišné materiálnosti, nebo naopak přílišné duchovnosti. Oba extrémy jsou velmi škodlivé. Poučení najdeme opět u stromů: jak má strom hluboké kořeny, tak má širokou korunu.

Klíč ke štěstí

Ve vývoji ženy existují tří fáze: kořenění, růst (objevování sebe sama, své stability) a hledání duchovna (bytí). Kmen stromu je emoční spojnicí mezi hmotou a spiritualitou. Nenajde-li žena zázemí a stabilitu, nedosáhne skutečného duchovního probuzení. Žena v sobě obsahuje dvě polarity - nevinnou bytost-pannu a čarodějnici. Aby získala svou celistvost, musí spojit obě tyto stránky. Současná společnost tlačí ženy do naivnějšího pólu - panenství, které je sice čisté, ale bez názoru. Tato naivita nás ovšem poškozuje; vytváříme naivní mezilidské vztahy, i své děti vychováváme v naivitě. Neznamená to, aby byly ženy více racionální či brutální, ale je nesmírně důležité, aby pochopily určitou zákonitost života. Inspiraci k lepšímu porozumění můžeme najít v přírodě. Vlčí matka potřebuje svá vlčata vychovat tak, aby přežila. Jeden chybný krok se rovná jejich smrti. Proto by ženy měly naučit své děti s agresivitou pracovat, ne ji potlačovat, jak to obvykle dělají u sebe a poté zejména u svých dcer. Forma divošky je pro ženu stále zakázaná. Holčičky nutíme, aby byly hodné, a tak nemohou projít fází čarodějnice a přijmout svou vlastní vitální sílu. Společnost pohlíží na agresivní děti jako na "lumpy" a "grázly", ale pokud děti svou agresivitu zcela potlačí, v životě neuspějí. U lidí stejně jako u zvířat platí, že není-li samice agresivní, nic pro svá mláďata neuloví. Žena by se tudíž měla naučit svou agresivitu kultivovaně projevovat a později usměrňovat její projevy u svých dětí. Jestliže žena projde fází čarodějnice překročí svůj stín ... může se stát léčitelkou ...

Zákon dvou polarit

Cesta ženy je cestou individuální: na každé záleží, který ze ženských aspektů v sobě rozvine. Žena dává svému muži podporu a díky ní se muž setkává s vlastní duchovní ženskou stránkou v sobě. Čím víc žena medituje a vstupuje do duchovního světa, tím více je jejím prostřednictvím duchovně obohacen muž.

Alchymie v kuchyni

Mužský prvek je závislý, ženský je svobodný. Žena by si proto měla uvědomit, že muž je jako oheň. Co do něj pomyslně přiloží, tím bude hořet. Muži čekají na impulz; samice si vybírá partnera. Ovšem platí, že ženy muže nevedou, ale inspirují je. Ženy nepotřebují mužům "šéfovat", ale mohou jim dát "najíst". Obecně platí, že čím ženy své muže "nakrmí", takoví budou. Naše babičky dobře věděly, že když muž přijde domů, je třeba mu dát jídlo a dopřát mu odpočinek a teprve potom po něm chtít, aby přinesl uhlí.

Vaří-li nespokojená žena, vznikne nedobré jídlo. Když babička pekla koláč s láskou, byl lepší, než koláč, který dělala maminka ve spěchu. Kuchyň byla první alchymistickou laboratoří - vařily se v ní byliny, léčilo se, vychovávaly se zde děti. Nedbá-li žena o domácí pohodu a rodinný krb, ochuzuje sama sebe. Vlídná ženská náruč, pohlazení a útěcha představují obrovský léčivý potenciál. Žena je jako voda, která zavlažuje celou rodinu. Žena-matka je milující stejně jako matka Země. Indiánští učitelé říkají, že matka Země přijme zloděje i osvícence spravedlivě do svého lůna a najde pochopení pro všechny. Velkou chybou současné společnosti je, že péči o děti a vaření celospolečensky ponížila.

Probuzené ženství

V méně technicky vyspělých společnostech je dívka na svou dráhu ženy připravována. Myslíme se, že vše samo sebou přijde, ale není tomu tak - i ženství je třeba probouzet, rozvíjet a učit se mu rozumět. Normální sexuální vývoj ženy (ale i muže) probíhá ve třech fázích: v dětském věku nejprve procházíme fází autostimulace, potom vyvtváříme vztahy se stejným pohlavím. V první fázi musíme poznat, co nám dělá dobře. Proto si děti hrají "samy se sebou", aby zjistily, kdo jsou. Navazování vztahů s dětmi stejného pohlaví nám pomáhá naučit se sdílet své ženství. Proto dívky kamarádí s dívkami, naopak se zase vytvářejí chlapecké skupiny. Pokud se ženy nenaučí porozumět samy sobě, nebudou moci porozumět ani mužům. Po fázi ženského sdílení se dívky učí poznávat druhé pohlaví. V naší společnosti převládá představa, že nám ke štěstí stačí láska, že nevadí, když nemáme kde bydlet, protože láska nakonec všechno přemůže. Ale to je velký omyl. V přírodě nepřežije nic, co je neduživé. Matka příroda je sice všeobjímající, milující, ale zároveň je krutá.

Ženy přirozeně vzhlíží k mužům, kteří mají postavení a jichž si mohou vážit. V období ovulace si vybírají agresivní jedince, ovšem mimo ovulaci volí muže "k povídání". Stává se, že běžně neustojí "chlapy, kteří bouchnou do stolu", protože s nimi neumějí pracovat. Nerozumějí jejich mužství, protože nerozumějí ani svému ženství. Měly by se proto naučit ovládat energii rodiny.

Cesta ženy je cestou probouzení ženských instinktů. Ženy musejí pochopit, že to, co cítí, je jejich. Empatie a soucítěné jsou dobrými vlastnostmi, ale ženy nejvíce chybují, když ze sebe vytvářejí "žumpu", která pojme vše. Soucit neznamená, že musím cítit to, co cítí druhý, ale je to přijetí druhého člověka takového, jaký je.

Sdílejme proto bolesti a trápení s druhými lidmi, ale naučme se je transformovat v Moudrost.