Hm... tak se zadrhnu hned u oslovení? Moji milí... Milý deníčku... najedu rovnou z mosta do prosta?... Prostě...

Vážení přátelé, ANO! Po téměř pěti letech poctivé flerařiny mi došlo, že ke štěstí mi chybí mimo jiné blog. Zvlášť když se od června vydávám na dobrodružnou plavbu, kdy se po letech pokusím uživit z větší části tím, co mě baví... Toto rozhodnutí mi náramně zvedlo náladu, která se mi delší dobu plácala u kotníků a pořád jsem jí v bezohledné honbě za pracovními uzávěrkami šlapala na ocásek (což jí na náladě taky nepřidalo).

Takže jsem na čarodějnice sedla na kolo, které mi slouží místo koštěte, vyrazila na kamínkově bezedné pole za Dubčí a nachystala si tam zásobu. Večer jsem provedla rituál proti zlé moci (prý pomáhají větvičky jeřábu svázané červenou nití do kříže (nevím, proč se fotka zobrazovala naležato :-) Díky za rady, Radomile, trochu jsem čarovala přes snímek obrazovky, jinak fotky zásadně ukládám pod číslem, protože jsem se narodila jako intuitivní chaotička, z níž rodiče časem „vytřískali“ úspěšnou předstíračku pravoúhlosti :-)))

a uvěřila, že to všechno zvládnu, a pak mi bude líp, líp, líp... možná ne finančně, ale na duši určitě. Dnes jsem to kamenné nadělení přivlekla a věřím, že do konce roku se všechny oblečou do barev a budou plnit moje i vaše přání.

Hlavní foto: Pixabay