Rubín a safír jsou variantami stejného kamene - korundu. Korund je chemicky oxid hlinitý, tvrdost dle Mohse 9, přirozeně je čirý, barva se liší na základě příměsí. Červený korund se nazývá rubín, oranžový padparadscha a ostatní barvy (včetně populární modré) safír.
Všechny varianty korundu mají odvěké použití ve špercích. Většina lidí si představí velké, broušené, jasně modré nebo rudé drahokamy např. českých korunovačních klenotů (kde jsou ale zčásti spinely, případně rubelity :)). V přírodě jsou tyto kamínky však mnohem nenápadnější. Na obrázcích můžete vidět přírodní rubín, safír a žlutý safír.
![]()
Do šperkových kamenů se totiž brousí jen nejkvalitnější zlomek kamenů nalezených v přírodě. Kvalitu určuje barva a čistota. U rubínů je nejžádanější jasně červená až malinová, u safírů pak tmavá královská modrá. A pokud jde o čistotu, určitá aspoň minimální míra inkluzí je pro tyto kameny přirozená. Proto se dnes kameny často upravují (zahřívají) pro zlepšení kvality.
Kameny horší kvality, ale např. stále s viditelnou hvězdou (optický efekt způsobený inkluzemi) se s oblibou využívají na prstýnkové kabošony a mají stále vysokou cenu.
Z úplně neprůhledné suroviny se brousí různé tvary, brioletky, rondelky a nakonec kulaté korálky. U nich zůstává hlavním kritériem barva. Hodí se i jako surové neopracované kusy do autorských šperků.
Výhodou poslední zmíněné kategorie je příjemná cenová dostupnost pro každého. Zůstavají sice dražšími než běžné polodrahokamy, ale ne o moc. A stále jsou moc pěkné, luxusní a díky tvrdosti velmi odolné.
Osobně pro ně mám slabost. A tak zvu do svého obchůdku do kategorie drahých kamenů:
Poznámka: použité obrázky přírodních kamenů jsou z wikipedie, první je zcela volný, druhý - cc-by-sa, autor: Stowarzyszenie Spirifer, třetí - cc-by-sa, autor: CRPeters.



