Možná, že už i Vám to někdy přišlo na mysl. Potřebujete bílý triko. Třeba. Stojíte v obchodě, držíte ho v ruce a zkoumáte cenovku. Necelých pět stovek. Vrátíte ho na štendr a jdete dál. Stojíte v dalším obchodě. Čapnete bílý triko, mrknete na cenovku. Stopade. No vida.

Jenže. Jakto? Přemýšlela jsem nad tím x-krát. Kde je ten rozdíl? V čem? A z čeho se vlastně ta výsledná cena sestává. Za co všechno vlastně platím?

Když koupím bílý tričko za pětistovku, za co si připlácím? Očekávala bych kvalitnější materiál.  Nebo to, že tričko bylo ušito v lepších podmínkách než to levnější. Že ten, kdo ho šil za něj  dostal i lépe zaplaceno. Co když jsou ale ty trička ze stejné dílny a na jednom je jen vyšší marže? A pokud ano, tak proč?

Zas a znovu. Otázky.

Jenže, mě by vážně zajímalo: Jak se utváří ceny toho kterého oblečení? Kde bylo ušito? Kým? Z jakého materiálu?

Proč je tak těžké to zjistit?

Módní průmysl dnes denodenně chrlí nové a nové kusy oděvů, jejichž cena je rok od roku nižší. Vyrábí se oblečení, které je šito horkou jehlou a je tak chatrné, že vydrží sotva pár nošení. Nákupem takového nekvalitního avšak levného oblečení se sice pravděpodobně blahem tetelí naše peněženka, nicméně pomyslete na naše životní prostředí a ty, které toto oblečení za takové ceny vyrábějí. Dnešní podoba módního průmysk zcela pokřivila naše vnímání cen oblečení. Bez kritického zamyšlení se přijímáme nízké ceny za které prodávají velké módní řetězce a ceny výrobců kvalitnějšího a tedy i dražšího oblečení často řadíme mezi ty, kteří nás chtějí "natáhnout". Ztrátou šicích dovedností, které pro nás ženy byly v minulosti tak typické, dnes už nevíme, kolik času je třeba věnovat výrobě střihu, kolik korun stojí materiál, jak dlouho trvá ten který kus oděvu ušít.

A nikdo nám to dnes ani nepřipomíná. Chtěla bych to změnit. Chtěla bych vědět co nosím. Chtěla bych, aby si co nejvíce lidí uvědomilo, že nové tričko za 129,- je nesmysl. Źe levná móda neexistuje. Někde v tom výrobním kolotoči za ní totiž někdo platí.

A protože ne nadarmo se říká, že chceš li něco změnit zační u sebe. Já začínám.

Ke každému svému oděvu vypisuji rodné listy, ve kterých se dozvíte proč právě tohle triko stojí tolik, kolik stojí.

Transparentní proces výroby by měl být součástí u jakéhokoli produktu. To by neměla být výjimka.

Buďme zvědaví. Chtějme vědět, za co platíme.

Má to cenu.

Protože každý oděv má svůj příběh. Tak ho chtějte znát.

Veronika