Za zimního večera, s pohledem na padající vločky držím v rukách hliněných hrníček čaje, vůně bylinek se line a v obláčku schovaný vám posílám onen závan bylinek pro dobrou mysl uvařený z hrníčků posetých roztodivnými kvítky lidu hliněného. Myšlenky mi letí zpět na jednu větu..... přečtenou kdysi v jedné knize, kterou jsem otevřela coby učednice řemesla točířského.... kde stálo..... vytočit takový hrníček se časem naučí úplně každý..... ale odekorovat ho tak, aby se líbil, to chce už páni fištrón! Popijte za tohoto zimního večera s námi čajík z hrníčků a konviček glazovaných, s dekorem kvítků rytých, malovaných engobami, barvítky, či kysličníky, ba dokonce i skvostem mezi hrníčky - hrníčkem s líčky od ohně dřevem přikrmovaným. Čaj z takových hrníčků Vám hned tak nevystydne...
S teplem a citem našich rukou umolousaných Vám ho podávám....... je do nich vepsaný......
|
|||||||||||||||||||||
