Sedmero přikázání dobrého textu – to třetí zní: „Text z kvalitních ingrediencí trpělivě hnísti budeš

a jeho při jeho psaní se vyhneš…“

☝ … veškerým vyčpělým klišé typu Není vejce jako vejce, Krve by se v něm nedořezal, Malý, ale šikovný… Než ojetiny, raději nic. Stejně tak raději nic, než zbytečně složité metafory. Ovšem nedávno mě rozsekalo přirovnání, že někdo vypadá jako vydra po kolonoskopii. Pravda, nehodí se do každého typu textu, ale originalitu nezapře!

☝ … používání ctrl C a ctrl V (u milovníků jablečného štrúdlu C a V). Tady mějte na paměti další podpřikázání „Cizí dílo vždy s uvedením zdroje prezentovati budeš“. Čmajznout text, přeházet slovosled a vyměnit pár slov je horší než vydávat sousedčin skvělý koláč za svůj jen proto, že jste ho nakrájeli a pocukrovali.

☝ … neověřeným informacím (Wikipedie ani řetězové e-maily opravdu nejsou 100% důvěryhodný zdroj). V beletrii samozřejmě můžete i fabulovat (ale vždy při tom dbejte na návaznost, logiku a uvěřitelnost zápletky).

☝ … zbytečnému kvaltování. Jedna moje mediální nadřízená používala pro rychlokvašený text rčení „z jedné vody šup na plot“. Přejděte proto k pračce (aspoň já ji v kychyni mám) a dopřejte textu minimálně dvojí máchání. I aviváž mu prospěje. O odležení (kynutí) jsem psala už v prvním díle. Během té doby v hlavě fermentují další nápady a po odležení vám text možná nebude připadat tak vydařený (viz 2. přikázání).

☝ … publikování na sítě pod vlivem omamných látek. Zdánlivě nejgeniálnější díla se píšou po návratu z pařby (a ráno člověk většinou nestačí koukat, kde k té trapné kravině přišel).