Šest let štěstí

Rozhovor s Kateřinou Majerovou (majerKou)

Katy, obě víme, že ve Tvém životě má štěstí silnou pozici mnohem déle. Nicméně právě šest let působíš na Fleru a
s tím štěstí neodmyslitelně souvisí. Spolu jsme se domluvily, že nás všechny touto jedinečnou životní etapou zkusíš provést. A já budu ta, která z tebe bude tahat detaily a pikanterie.

Ptám se poprvé…

Když sis v roce 2008 zřídila profil prodejce na Fleru, tušila si, jak moc to zahýbe životem nejen tobě, ale celé tvé rodině?

Absolutně jsem netušila, že to, po čem toužím od malé holky, by se mi mohlo někdy splnit. Mít svůj obchod s oblečením, které budu sama vytvářet. Nádherná představa.
Vážně jsem o tom snila už na základní škole. Nicméně maminka mě na oděvní školu nedala. Ale já se s tím nesmířila. Dál jsem šila a šila. Ke zřízení profilu na Fleru mi pomohla rodičovská „dovolená“. Najednou jsem měla volná odpoledne, kdy synáček ukázkově spal (klidně tři hodiny).

Ptám se podruhé…

Přesně si pamatuji to krátké (drsné) období, plné zvažování, počítání, sepisování pro
a proti. Tehdy ses musela rozhodnout. Dokážeš (a chceš) čtenářům vysvětlit, co nakonec rozhodlo, že ses po mateřské dovolené začala autorské módě věnovat na 100% ?
Mimochodem tomu číslu se směji. Katka pracuje jedině na 150%.

Bylo to velmi těžké rozhodnutí, kterého jsem doposud nezalitovala ani na vteřinu. Není nic lepšího, než když člověk dělá to, co ho baví. Dělá to rád, s nadšením. Což u mě platí na tebou zmíněných sto padesát procent. Vím, že kdybych stále chodila do předchozí práce, jednou bych toho litovala. Jsem ráda, že jsem se takto rozhodla. Hodně mě v tomto období podpořil Tom (manžel).
Říkal, že mít koníčka jako zaměstnání je prostě perfektní a k nezaplacení.

Ptám se potřetí…

Ať už v týmu u majerKy podnikáme cokoli, pokaždé ve vzduchu visí a výstražně bliká pomyslné heslo VŽDY O KROK NAPŘED. Třeba si teď pár čtenářů myslí, že je to heslo vhodné do prvomájového průvodu. Ale ne pro dnešní podnikání. Jaká je tedy pointa?

Je to tak. Vážně se s tímto „heslem“ každé ráno budím. A budím se s ním ráda.
Znamená to třeba vytunit  kalhoty o nový prvek. Na triku udělat jiný zajímavější výstřih. Zkombinovat to, co se zpočátku zdá nezkombinovatelné. Přidat ke zboží tvůj úsměvný příběh. Moje rodina je pro mě velkou inspirací, hnacím motorem. A pozor! Moje téměř pětiletá dcera je na 100% budoucí majerKa.

Ptáme se počtvrté…

Jsi majitelkou značky. Jsi také návrhářkou, tvůrkyní, prodejkyní. Co z toho tě baví nejvíc?
A co naopak občas tzv. odsouváš na později?

Úplně nejvíc mě baví sedět za strojem. Aplikovat, prošívat, vyšívat, dávat jednotlivé díly dohromady.  Overlock, interlock, jednojehlovka … všechny stroje mám stejně ráda.

Ptám se popáté…

Jsi nesmírně srdečný a milý člověk. Na prodejních akcích si lidé užívají setkání
s tebou. Šmarjá, nečervenej se, za chvilku fotíme Prosím, seřaď za sebou tyto způsoby komunikace: mobil, e-mail, osobně, hlasité volání z okna, ručně psaný vzkaz.

No červenám se. Neblázni.
Takže asi takto: e-mail, osobně, hlasité volání z okna, ručně psaný vzkaz.
Jako poslední uvedu mobil. Nesnáším někomu volat. Vždy mám pocit, že ho budu otravovat
a to bych hrozně nerada.

Ptám se pošesté...

Nejen já vím, jak úžasně jste ty a Tom sladěni. V první řadě jako životní partneři a dnes už také jako kolegové.
Co se firmy týče, kdo z vás dvou tzv. neví kdy přestat? Kdo chodí později spát?
Kdo musí tomu druhému připomenout, že den má jen 24h a dovolená není nevhodné slovo?

Tak této otázce se musím docela smát.
Když jsem začínala, často jsem večer od manžela slýchala: „ Nepřeháníš to s tím šitím? Děti tě volají a hledají!“ Nebo se naším domem neslo: „Co tam pořád děláš na tom Fleru? To zboží tam JENOM
nahraješ a je to“.
Jenomže časem majerKa začala Toma zajímat čím dál víc a dnes je to asi takto:
„Katy, neměli bychom udělat nový motiv na síto? … Jejda, už je zase půlnoc? Já to zboží do e-shopu vkládám už tři hodiny… To je hrozné, dneska jsem vůbec nic nestihl“.
Takže taková je současnost u manželů Majerových. Respektujeme se! Čas se snažíme rozložit tak, aby všichni byli spokojení. Já bych chtěla trochu ubrat, ale vůbec mi to nejde. Zatím jsem na šití sama. Se stříháním mi pomáhá má pravá ruka maminka Jiřinka.

Ptám se posedmé…

K snídani kávu nebo čaj?
kávu

Bábovku domácí nebo kupovanou?
domácí

Novou kabelku nebo další boty?
A jééé. Ale vítězí boty. Mimochodem pěknou kabelku zvládnu sama.

Koncert nebo divadlo?
Těžké, těžké…divadlo.

Na hory nebo k moři?
Zase těžké. Loni moře, letos hory.

Relax s knížkou nebo na kole?
Kolo, kolo a ještě jednou kolo.

Upřímnost za každou cenu nebo milosrdná lež?
Opatrná upřímnost. Na plnou hubu (promiňte) to lidé špatně snáší

Ptám se poosmé…

Jedna otázka, na kterou by ses ráda zeptala všech svých zákazníků?

Chtěla bych se Vás zeptat určitě, ale do jedné otázky to prostě nenacpu.
Jak se cítíte v oblečení od majerKy?
Jaké máte ohlasy v okolí?
Jak jste se o nás dozvěděli?
A naposledy. Kde nejdál jste v oblečení od majerKy byli?

Katy, tohle Ti asi zcenzuruji Jsem zvědavá, jak se k tobě všechny ty odpovědi dostanou.
Ale určitě nechci podcenit čtenáře a zákazníky.

Ptám se naposledy…

V rozhovoru pro Fler z roku 2008 jsi dostala klíčovou otázku.
Jak si představuješ svůj život za deset let?
Je až dojemně krásné, kolik z toho se vyplnilo už nyní. Má poslední otázka je tedy jasná. Katy, jak si představuješ rok 2014?

Z pracovního hlediska si ho představuji velmi slibně. Hlava je stále plná nápadů, elán mě zatím naštěstí také neopustil. Podporu v rodině mám absolutní. Co víc si přát? Přeji si být zdravá. Ostatní záleží jen na mně.

Vážení a milí zákazníci - čtenáři. Moc si vážím všech vašich námětů, postřehů, hodnocení a prostě všeho, co souvisí s majerKou. Mějte se moc hezky a díky za Vás.
Katka

Neúnavně se dotazovala Marcela Obručová.
Statečně odpovídala Kateřina Majerová.