Když už se mi před pár dny podařilo najít manželem uschovanou barvu,k tomu štětec a pro jistotu i škrabku,pustila jsem se do malování.Pro jistotu jsem začínala záchodem,protože je nejmenší,říkala jsem si,že je to to pravé ořechové na rozjezd takové akce.To jse si dala,vytočit se v téhle místnůsce z žebříkem nebyla žádná sranda,no výsledek je ten,že to není dokonalé,ale čisté zdi jsou také prima.

Další den jsem nastoupila v koupelně,první nepříjemnost-musela jsem škrábat,protože tam byla vrstva barvy o síle snad sádrokartonu.Než jsem začala,tak jem přikryla kotel i pračku,bohužel na radiátor jsem zapomněla a tedˇpřemýšlím jak ten bordel dostanu pryč.No manžel nenadával,tak mám čas něco vykoumat.

Když už jsem měla téměř hotovo,tak mi drahoušek nechal napsaný vzkaz-kup sádru na zapravení nerovností.V tom okamžiku jsem se jenom nadechla,abych neřekla něco co se manželovi neříká,a šla jsem uklízet.Zetˇby nejspíš řekl *tati měl sis to udělat sám a bylo by to dokonalé(možná)*.

Tedˇprší,tak čekám až bude zase sluníčko,abych pokračovala dál.Doufám,že než se dceři narodí mimi tak budu mít hotovo,hlavně nespadnout ze žebříku,nebo si nezpůsobit jinou katastrofu-zatím mi jenom rupla žárovka na kterou jsem prskla barvu.

Zdravím všechny šílené babči.