Dobrý den kolegové, 

jsem tu v tvorbě a prodeji nová, a tak mě napadlo pozvat Vás v rámci této rubriky na svůj profil, zkouknout mé začátky. Dělá se to tak vůbec? Nepohorším Vás tím?Ono dneska člověk neví. Svoboda slova, ale znáte to (no nic, to jen taková nadsázka :-D ). 

Na mém profilu se o mně něco málo dozvíte. Chtěla jsem však dneska přidat glosu o tom, jak je vlastně "těžké" začít (s čímkoliv spjaté s tvorbou). Já jsem zdědila asi přes hodně velké koleno nějaký ten tvořivý gen (rozuměj, babičky háčkovaly, táta je kutil, a vzdálená příbuzná mě naučila coby puberťačku motat mnou doteď oblíbené náramky z bavlnek).  Doteď jsem měla v hlavě takovou tu nafouklou bublinu přání o tom, jak jednou budu mít svoji čajovnokavárnu, všude ve vitrínách budou moje výrobky, jak tam budou lidé chodit odpočívat, popíjet a občas si sebou něco odnesou pro radost. Tak to je takováta nejkrásnější, nejrůžovější představa :-). 

Realita doteď byla jiná proto, protože jsem se prostě jako třeba hodně z Vás bála s čímkoliv přijít a začít. Trh se zdá se až po uši nasycen. Člověk si řekne, to už dělá Maruška z Horní a tohle Baruška z Dolní. Proč by se mělo líbit zrovna to moje. Já se tedy nejvíce bála (přiznám se) spíše té podnikatelské části typu, co daně, co fakturování apod. Takže než rovnou e-shop, zdál se mi dobrý rozjezd zde na Fleru.

No, a teď když mám dítě, tak až teď se cítím trochu jistěji, sebevědoměji (jako že by role maminkování člověk opravdu tak posílila sebevědomí?), chci říct odhodlaněji pustit se do něčeho svého. To byl ten impulz u mě, první dítě. Asi ta multifunkčnost, co musí ženská každý den zvládnout. Najenou je to souboj s časem, nervy a sama se sebou. Takže jak se nezbláznit? Něco dělat, něco tvořit. A ukrojit z toho času ještě kousíček pro sebe. 

Ale tady vyvstal další probém. Máte to také někdo tak? Chtěla bych dělat/tvořit víc věcí, vlastně hodně věcí. Chtěla bych šít, plyšáky, přáníčka, ale zkusit i dětské klasiky jako povlaky na polštář, deky, mantinely...  Zároveň háčkovat zvířátka, moc mě to chytlo. Ráda bych se vrátila k náramkům z bavlnek. Ale když ony ty malované hrníčky jsou také boží! Co si vybrat, co dřív? Chtíč je veliký, tak doufám, že mě to nepustí a bude bavit, co nejdéle. 

Uvítám Vaše názory, Vaše začátky, čeho jste se báli, jak jste se rozjeli, co Vás nakonec chytlo nejvíce a proč.

Děkuji a přeji hezký den, Jana. :-)