Šípek je označení pro plod růže. Nejedná se v pravém smyslu o plod, ale o složené souplodí nažek, na jehož vzniku se podílejí i další části květu. Šípky růží z okruhu růže šípkové jsou využívány jako potravina a léčivo.

Z dužniny souplodí této rostliny lze uvařit šípkový čaj, který je v zimním období cenným zdrojem vitamínu C. Z  plodů lze vyrobit víno, šípkovou marmeládu a nebo sirup. Sirup se dříve vyráběl i z korunních plátků růží, pomáhal prý při horečkách a ledvinových chorobách. Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu C jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradentóze a onemocnění dásní.

Nejlepší období pro sběr šípků je po prvním mrazíku, kdy jsou plody nejsladší. Sbírat se mají vyzrálé a dobře vybarvené šípky bez stopek. Po vyluhování čaje může jemné chmýří ze semen vyvolat svědění sliznic v ústech a v krku, proto by se ke scezení mělo použít co nejjemnější sítko, příp. pláténko.

Z šípků se připravuje také šípková omáčka, podávaná např. ke kančímu masu.

Šípek (Růže šípková) je keř, který může dosahovat výšky až 3 metry. Je rozšířený téměř v celé Evropě, nachází se nejčastěji na slunných místech. Šípek má na svých větvích hákovité zahnuté trny. Šípková růže kvete v květnu a červnu, což je doprovázeno vůní z květů. Červené šípky dozrávají v srpnu a září.

Natrhané šípky se suší, co nejrychleji na dobře větraném místě, při teplotě 60 °C. Při vyšší teplotě šípky černají a ztrácí svou léčivou schopnost. Sušení je možné urychlit namačkáním šípků.

A co teprve Šípková růženka.

Byl jednou jeden král a královna, nemohli mít děti. Ale když se jednoho dne královna koupala v rybníku,potkala žábu a ta jí řekla, že se jí narodí dítě. Po devíti měsících porodila krásné dítě a pozvala na oslavu dvanáct víl. Přišel den oslavy, každá z dvanácti pozvaných víl dala princezně darem nějakou vlastnost (krásu, dobrotu, inteligenci, atd.). Když jedenáctá víla předala princezně svůj dar, objevila se ta nepozvaná. Rozzlobeně pronesla kletbu, že se princezna při dovršení patnácti let píchne o vřeteno a umře.

Jakmile zlá víla odešla, dvanáctá víla, která ještě nedala svůj dar, zmírnila kletbu, že princezna a všichni obyvatelé paláce usnou na sto let. Král měl o princeznu strach, a proto nařídil, aby byla spálena všechna vřetena a přeslice. V den patnáctých narozenin se princezna procházela po paláci. Když objevila starou věž, kterou nikdy před tím neviděla, vstoupila tam a po schodech se dostala do místnosti, kde uviděla ženu, předoucí na přeslici. Princezna se jí zeptala, zda to může také zkusit, ale jakmile se dotkla přeslice, píchla se a celý zámek usnul. Začalo kolem něj okamžitě růst šípkové trní, až celý zámek porostlo tak hustě, že se do něj nikdo nemohl dostat. Po sto letech princ, který také zaslechl legendu o spící princezně, přišel k hradu s úmyslem probudit ji. Když se přiblížil, trní se rozestoupilo a on mohl vstoupit. Ve věži našel spící princeznu a okouzlen její krásou ji políbil. Okamžitě se všichni v paláci probudili a oslavovali. O několik dní později se princ a princezna vzali a žili šťastně až do smrti.

To je ale ta zmírněná verze, verze, jež byla upravena pro děti. V původní pohádce o Šípkové Růžence si Růženka vrazí do prstu trn a poté usne. Nalezne ji král, ale ten ji nehodlá v žádném případě vysvobodit, naopak, znásilní ji, ona otěhotní a pořád ve spánku porodí dvojčata. Probudí se až poté, co jí jedno z dětí začne sát prst a dostane tak trn z jejího prstu ven.

A nemůže být krásnější podzim, který zdobí nádherné červené šípky .

Hlasujte prosím pro 3 výrobky (hlasy mají stejnou váhu). Budeme se těšit i na Vaše případné komentáře.

Hlasování bude ukončeno 08. 11. 2020 ve 12:00.

Děkujeme