Sklo
Zdaleka největší praktický význam má sklo, jehož hlavní složkou je oxid křemičitý (SiO2), takže v běžné řeči se sklem rozumí obvykle právě křemičité sklo.
Hlavní surovinou k jeho výrobě je sklářský písek.
sklo se vyskytuje i v přírodě jako sopečný obsidián a meteorický vltavín (moldavit), sklu se podobá také skrytě krystalický pazourek.
Od doby kamenné se používal přírodní obsidián na výrobu ostrých nástrojů, a protože byl vzácný, bylo toto sklo častým předmětem obchodu.
Umělecké sklo se dělá ručně za použití velmi rozmanitých technik foukání, ohýbání, lití, broušení a povrchových úprav – leptání, rytí i malování.
<h1>Mačkané perle</h1>
Historie výroby skleněných mačkaných perel sahá do velmi dávné minulosti. Je to již téměř 300 let, co se začaly vyrábět technologií lisování skleněných tyčí do forem za tepla. Vznikaly perle různých tvarů, velikostí a barev, které se potom dále používaly při výrobě hotové bižuterie
<h1>Ohňové perle</h1>
Broušené perle, tzv. ohňovky, se vyrábějí ze skleněných mačkaných perel technologií broušení a leštění ohněm. Obroušené a vyleštěné plochy těchto perlí zvýrazňují jejich lesk a brilantnost.
<h1>Dublety</h1>
Skleněné kameny tzv. dublety jsou velice často používané při kompletaci hotových brožů, náramků či botových spon. Jejich lesk a brilance je umocněna mnoha ploškami a vyleštěním ohněm.
