
Jsem absolventkou sklářské školy v Novém Boru a již devátým rokem působím jako pedagog na SUPŠS v Kamenickém Šenově. Vždy jsem byla hrdá na to, že jsem mohla působit na obou z těchto škol a nikdy bych nečekala, že se za školu, ve které jsem vystudovala a která výrazným způsobem ovlivnila můj život, budu muset stydět. Leč škola je především o lidech a lidé se v novoborské škole z velké míry vyměnili. Ti, kteří mají nyní zodpovědnost za dobré jméno školy se rozhodli ke konání takových činů, které jsou pro mne neslučitelné s pojmy jako je morálka a pravda. Píši o takzvaném slučování těchto škol, které probíhá velmi podivným způsobem.
Ale nechme stranou mé emoce a podívejme se na problém objektivně. Rozhodnutí o slučování dvou škol je velmi zodpovědným rozhodnutím, neboť se jedná o rozhodování v oblasti vzdělávání, což je podle mě jedna z nejvyšších hodnot. Za prvé jsem toho názoru , že mluvit o slučování v případě našich dvou škol je právě termín slučování zcestný. Kdo zná historii obou škol ví, že obě zařízení mají svá specifika, která tvoří dlouhá tradice, lidé a také místo. Přestěhování jedné školy do druhé a také změna učitelů (nevěřím v pokračování našeho učitelského sboru v novoborské škole, to jsou lehké počty) anebo jen narušení dobře fungujícího kolektivu bude fakticky znamená zánik školy, ať to oficielně nazveme jakýmkoliv jménem, např. sloučení.

Za druhé jsem přesvědčena, že takové závažné rozhodnutí nutně vyžaduje kvalitní srovnání obou škol a to srovnání všech možných stránek. Narážím na argumenty podané při tiskové konferenci, která proběhla 1.12. 2009 v Liberci. Všechny argumenty se totiž týkaly materiální stránky věci (podotýkám také, že pochybuji o jejich legitimitě, viz níže) a žádný z argumentů nezmiňoval duchovní hodnoty a přínos, což je podle mého názoru prioritní záležitost oblasti vzdělávání. Neviděla jsem žádnou srovnávací studii, neproběhla žádná odborná a veřejná diskuse, přesto že se jedná o tak závažné rozhodnutí. Nevím, kdo a kde vymyslel dané argumenty. Měl tento člověk nebo tito lidé vůbec možnost (a vůli) udělat s objektivní názor na věc? Nebo o to při rozhodování vůbec nešlo? Já osobně znám obě školy velmi dobře. Na novoborské škole jsem strávila 5 let, na kamenickošenovské 9 let. Minulý školní rok jsem byla pověřena funkcí předsedy maturitní komise na novoborské škole a myslím, že bych mohla srovnávat. Takových lidí jako já je mnoho a opravdu fundovaných, ptal se jich někdo? Sepsal to a porovnal? A za třetí, je toto navržené řešení opravdu jediným možným řešením? Byly zhodnoceny všechny možné varianty? Já osobně věřím, že variant je více.
Ráda bych zmínila několik pro mne nejasných záležitostí, ke kterým došlo:
Mrzí mě především naprosto nedemokratický přístup nejen ze strany novoborské školy ale i zástupců libereckého kraje. Jak je v dnešní době možné, že k jednání není přizvána strana o kterou se jedná především? Jak je možné že nebyla vedena žádná diskuse, kde by se spravedlivě zhodnotila všechna hlediska problému? Jak je možné, že jsme byli obelháváni, a to s naprostým klidem, zejména ze strany libereckého kraje? Ráda bych zde podotkla, že se nejedná pouze o obelhání ředitele školy a pedagogického sboru, ale také studentů, kteří se rozhodli na naší škole vystudovat a jejich rodičů a v podstatě celé veřejnosti, které bylo sdělováno, že se nic neděje. Nechápu, jak mohou být zmiňovány v tiskové zprávě zápory pouze jedné strany (často zápory, na které naše škola celá léta upozorňovala a se kterým nebyla vůle cokoliv dělat ze strany zřizovatele školy, např. takzvaný havarijní stav budov). Zamyslel se vůbec někdo nad klady a přínosem školy šenovské a nad zápory školy novoborské? Například, proč se do Nového Boru loni nepřihlásili noví studenti a do naší školy ano? A nerýsuje se na letošní školní rok něco podobného, což se ale z jistého důvodu tutlá a neříká nahlas?
Přihlédl vůbec někdo k úspěchům studentů naší školy na českých i zahraničních akcích a porovnal je s výsledky novoborských studentů? To asi nikoho nenapadlo. Ale nešlo vždy v historii lidem o kvalitu školy na kterou posílali studovat své děti? Jak je možné že se dnes na kvalitu nikdo neptá? Jak je možné, že hlavní roli hraje tzv. vybavenost a zrekonstruované budovy a ne kvalita učitelů a výsledky žáků? Jak je možné, že to vidí lidé, kteří přijeli za touto kvalitou z USA, Kanady, Číny, Austrálie atd. a nevidí ji lidé v nedalekém Liberci?
Jak je možné, že se s takovou lehkostí vzdáváme našeho kulturního dědictví? Co by si o nás asi pomysleli naši předci, kteří školu v Kamenickém Šenově před 153 zakládali v naději, že pozdvihnou úroveň českého sklářství. Uvědomovali si potřebu kvalitních designérů, vzdělaných výtvarníků, kteří budou kreativní a směřovali k tomu veškeré své úsilí. Myslím, že sotva hodnotili stav budov a učili ve velmi skromných podmínkách. Založili tradici, kterou nyní tak lehce zahodíme, abychom odmazali alespoň některé dluhy. Ale uvědomujeme si, jaký dluh připravíme dalším generacím? Až budou za dalších 153 let přijíždět turisté do Kamenického Šenova a budou slýchat: "Zde kdysi stála nejstarší sklářská škola na světě. V roce 2010 byla zavřena a kvalita českého sklářství už nikdy nedosáhla takové úrovně." A až někdo se zeptá, proč ji zavřeli, co odpovíme? „Zrovna neměli peníze, protože je utratili někde jinde? Dali přednost modernímu vybavení, ale pak na něm vlastně nikdo neuměl pracovat?" A třeba se zeptají: „Kdo to rozhodl?" Která jména vyjmenujeme?
Ještě není pozdě a není rozhodnuto. Je velmi jednoduché si obstarat alibi pro takzvané sloučení obou škol. Já i mnoho dalších lidí víme, jak polovičaté pravdy byly v posledních dnech sdělovány v médiích za účelem přesvědčit veřejnost o nevyhnutelnosti tohoto nepopulárního kroku. Myslím, že je není třeba vyjmenovávat, protože každý, kdo se v tomto problému orientuje, ať už na jedné či druhé straně, moc dobře ví, jak byla pravda poopravena! Tyto polopravdy a pololži mohou skutečně vést ke konci sklářské školy v Kamenickém Šenově, je to jednoduché, takové manipulační postupy byly využívány v minulosti mnohokrát. Z poměrně nedávné minulosti také známe vykonstruované případy, ve kterých se lidé nemohli bránit a obhájit svůj postoj. Ale je tento postup zodpovědný vůči dalším generacím sklářů a Čechů vůbec? Je tento postup slučitelný s demokratickými principy? A s pravdou a spravedlností? Já svou odpověď znám a pevně za ní stojím. Budou toto moci také říci ti kteří o nás rozhodnou?
Ještě je čas!
Mgr. Karolina Stránská
V Kamenickém Šenově 2.12.2009
