Každá vločka padá jinak; některé plachtí, jiné vibrují. Dlouho se říkalo, že nikdy nespadnou dvě stejné vločky, ale není fyzikální důvod, proč by to nemohlo nastat. Na druhou stranu přesný tvar vloček určuje teplota, za které vznikají.^[5] Tak například za teploty −2 °C se tvoří vločky neobvyklého trojúhelníkového tvaru. Jeden krystalek je asi miliarda molekul vody.

Existují dvě převládající vysvětlení symetrického tvaru vloček. Mohl by být způsoben "komunikací" nebo "přenosem informací" mezi rameny vločky: růst jednoho ramene ovlivní růst ramen ostatních. Fyzikálním vysvětlením takové komunikace by mohlo být povrchové napětí nebo fonony. Druhé vysvětlení tvrdí, že v měřítku jedné vznikající sněhové vločky panují téměř stejné fyzikální podmínky a souměrnost vločky je jejich výsledkem. Ve větším měřítku např. jednoho mraku by v proměnlivém prostředí s různou vlhkostí, teplotou a podobně.

Ledové květy na oceánu.

Mikrofotografie sněhových vloček z roku 1902

Hlasujte prosím pro 3 výrobky (hlasy mají stejnou váhu). Budeme se těšit i na Vaše případné komentáře.