Vítám vás u našeho měsíčního básnického blogu klubu Podpora nominace na motivy kombinace barev žlutá-oranžová-červená. Ani nevím, jak jsem na tuto kombinaci přišla, napadla mě možná v souvislosti s květnem měsícem lásky, ke které patří mimo jiné i vášeň a ta je pro mě symbolizována ohněm. Ovšem čistě pragmaticky se ohně bojím, jsem spíše vodní typ, voda mě fascinuje, vášnivě ráda pozoruju déšť, vodní hladiny, řeky a bouřky (tam by se nějaký oheň našel).

A jak známo, čeho se člověk bojí, to si do života přitahuje. Nebudu vzpomínat na vánoční stromeček, který mi vzplál – samozřejmě nechtěně – asi v 6 letech, když jsem zkoušela prskavky, několikrát oheň v troubě, to když mi chytl pečící papír a jednou záclona, která tak hezky povívala ve větru, až si lehla na svíčku v solné lampě a trochu blafla. Nebojte, díky mému nechtěnému pyromanství (opravdu se v tom nevyžívám) jsem skvěle vycvičená i v hašení, takže škody jsou vždy minimální. Ovšem jedna příhoda, víc jak deset let stará je nezapomenutelná. Šéf firmy, v níž jsem tehdy pracovala, slavil velkolepě padesátiny v brněnském hotelu Voroněž. Kdo neznáte Brno, nevadí, prostě nóbl hotel, nóbl róby, jídlo, pití, hrál nám tehdy i Ondřej Havelka se svojí kapelou, prostě „honóra“. Nejsem na takové akce úplně stavěná. Vždycky říkám, že kdyby mě chtěl někdo vzít na rande, tak radši si opéct buřta nad ohněm než chytat někde „svině klouzavý“.  Zpět k večírku. Byly asi dvě hodiny ráno, hudba ještě hrála, zůstalo nás takové to zdravé jádro, jak se říká. Protože jsme se dobře bavili, tak nebylo kam spěchat. Seděla jsem u stolu, na klíně kabelku, na stole hořela svíčka, přišel ke mně jeden kolega a: „Chceš tančit?“ Samozřejmě jsem chtěla, protože vášnivě ráda tančím. Kabelku jsem instinktivně postavila na stůl a odplula na parket. Po sérii několika písní jsme se vrátili zpět, sedla jsem si, upila vína a najednou přede mnou stála naprosto vyděšená kolegyně Draha: „Simčo, stalo se něco strašného!“ Polkla jsem a rozhlédla se, jestli někdo dostal infarkt a já mám jít dávat první pomoc. Kolegyně pokračovala: „Simčo, hrůza, shořela Ti kabelka.“ A zpoza zad vytáhla moji kabelku s přehořelým uchem, jeho dva konce sice už nedoutnaly, ale očuzené byly pěkně. A vyprávěla mi, co se dělo, když jsem odešla tančit: „No kluci vedle u stolu najednou říkali, že tady něco smrdí, koukáme a Tvoje kabelka tím uchem spadla do svíčky, tak ju chytli a utíkali ju na záchod uhasit. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby spustily alarmy na kouř a začaly sprchovat lidi v těch svátečních róbách.“ Začala jsem se smát jednak té představě a také mi dost odlehlo, když jsem zjistila, že to odnesla jen moje kabelka.

Kdo chce zapalovat, musí sám hořet, proto vás zvu nyní do naší ohnivé galerie, která neublíží a ve vás může zažehnout jen vášeň a chuť nakupovat. Hasit netřeba.

 

SOUZNĚNÍ

Doteky tichého souznění

dvě srdce vzájemně odmění

vášní nepoznaných krás,

zažehne oheň hluboko v nás.

 

Souznění jemné jak červená nit,

neuchopitelné jak měsíční svit

nás touhou láskyplně ovine.

A co bude dál? Ještě nevíme.

ST

image     image     image

image     image     image

image     image     image

image     image     image

image     image     image

image     image     image

image     image     image

image     image     image

image     image     image

V květnu tvořily, vymýšlely, kombinovaly a fotily tyto kouzelnice:

Měkoučké hedvábí  Jari P.Barbie  Klemji  jari.ticha  hhorova  štír53  baybla  Kashina babizna61  mischalenka

Zdekula  Pletená krása  Jari P dekorace  Pletu pro dospělé  Rossalli  andoriel  paraplicko-01  trumpetka

 Jari P.  VINUTKYAVIS  Anabellka Fashion  catka  Muzikanti sobě  olga73  Chaloupka pod kopcem  U Tučňáka

 

Pokud se vám blog líbil a máte chuť se k nám přidat, stačí zaťukat na dvířka anebo si ještě můžete přečíst naše 

Blogy klubu Podpora nominace

Pro květen se s vámi za všechny loučím a těším se zase v červnu, tentokrát o trochu dříve už 14.6.2020

Simone Triste