chci vás seznámit s novinkou. Hedvábnými kokony.
je to přírodní materiál z kterého se dělají nádherné šperky.

Ráda bych Vás seznámila s překrásnou novou výtvarnou technikou

" cocons silk jewelry making"

to je úprava přírodních hedvábných kukel - kokonů Bource morušového - pracujeme s celou neporušenou ,ale kvalitně vyčištěnou kuklou

Doposud se z kokonu odvíjelo vlákno a to pak předlo a tkalo - hedvábné látky známe.

...ale novinkou je nařezání kukly

technikou různého dekorování , vytoříme unikátní luxusní šperk.

Hedvábné konony jsou tak překrásné, že z nich snadno vyrábím zajímavé originální autorské šperky.

Kokony jsou vyčištené, jsou jasně jemně světlounce smetanové/bílé.

Kokon ukrývá neživou vyschlou larvu motýla, počítejte s tím aby Vás to nepřekvalilo .

- také je to biologický matreiál - má vlastní zápach

- takhle vypadají surové kokony

ale na hedvábných farmách v Japonsku, kde nejkvalitněji zpracovávají kokony na vlákno z kterého se vyrábí nejkvalitnější látky na kimona, mají kukly v jiné nejlepší kvalitě:

hledejte vždy to nejkvalitnější.... vaše práce za to stojí....

tyto kokony jsou vyčištěné a nejkvalitnější, tyto kokony jsou vhodné pro výrobu krásných šperků.

 

kokony se speciální barvou dají snadno  barvit:

používejte tekuté barvy na hedvání

kokony barvíme rozřízlé.. aby byla vnitřní strana rovnoměrně po celé ploše.

pozor!  kokony zbytečně nemáčíme....

hedvábné kokonové šperky - výroba šperků z kokonu hedvábí...

... jak na to?

opatrně kokon rozříznu / pozor brouček /

obal /kokon/ kuklu 

  pak používám jako komponent pro výrobu překrásných šperků.

kokony se za pomocí různých technik dekorují a zdobí

Šperky u hedvábných kokonů jsou něžné ,

..zajímavé a působí luxusně a velice originálně jsou pozoruhodné a nezvyklé.

...pro výrobu šperku jsou vhodné jen nejkvalitnějí vybrané konony, nesmí být promáčklé, nažloutlé,

promáčklé kokony lze namočením vyrovnat.,ale to není ono.  jako přehlý papír - také je to vidět.

já kokony dovážím přímo z Japonska .. tak je můžete koupit a začít tvořit.

tyto kokony dovážím přímo z hedvábné farmy ....

 

chcete li si  kokony koupit nabízím je v obchůdku na  zde fleru:

obchod s hedvábnými kokny

 

Chcete li si techniku nejprve vyzkoušet a seznámit se s materiálem, inspirovat  se

zvu Vás na:

 Kurz zpracování a výroba šperku z hedvábných kokonů

 

kurz je především o neomezené  výrobě krásných šperku -  jsou zde zajištěné komponenty a pomůcky

samotné zpacování kokonů nic není:-)

 

pro inspiraci z mé práce:

 překrásné autorské šperky z hedvábných kokonů již dříve dělala

Gurumina:

 

 

a další informace z internetu:

Převážná část přírodního hedvábí se získává z výměšků housenky bource morušového. Je to jediné „nekonečné“^[zdroj?] přírodní textilní vlákno. V Číně se používalo hedvábí již asi před 5000 lety na struny a rybářské šňůry, do Evropy se dostalo teprve před 1500 lety. Čína ovládá i v současné době podstatnou část výroby a obchodu s tímto zbožím.

Mimo výměšku bource morušového se k textilnímu zpracování hodí t.zv. planá hedvábí (asi 5-10 % celkového množství), z nichž nejznámější je tussah (lat.: Antheraea). Housenka tohoto druhu se živí hlavně dubovým listím, vlákno se získává z kokonu po vylíhnutí motýla.

Údajně nejjemnější přírodní vlákno s průměrem 4 µm předou pavouci druhu Nephila a Agriope. O použití vlákna pro textilní účely není z odborné literatury nic známo.

Obsah [skrýt] 1 Historie využití 2 Produkce bourcem morušovým 3 Zpracování 4 Vlastnosti 5 Použití 6 Odkazy 6.1 Reference 6.2 Literatura

[editovat] Historie využití

Hedvábí původně pochází z Číny. První zmínky o chovu bource morušového spadají už do 3. tisíciletí př. n. l. Vynalezení jeho výroby opřádá legenda: Podle ní se objev hedvábného vlákna datuje do roku 2640 př. n. l.. Vypráví se, že jistý Chuang-Ti požádal svou ženu, aby zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Manželka objevila bílé housenky, které vytvářely lesklé zámotky. Později jeden zámotek náhodou upustila do horké vody a zjistila, že z něj může vytáhnout jemné vlákno a navinout ho na cívku. Podle všeho tak objevila technologii výroby hedvábí, která zůstala po více než 2000 následujících let čínským tajemstvím.

Hedvábí bylo velmi cenným obchodním artiklem. Bylo z Číny dováženo až do Persie či Říma, kde bylo s oblibou používáno. Výrobní monopol na hedvábí si Čína udržela až do 6. století (n. l.), pokus o vývoz technologie se trestal smrtí. Technologie se podle pověsti rozšířila díky dvěma mnichům, kterým se podařilo dopravit pár bource morušového do Evropy. Od 7. století se hedvábnictví rozvíjí hlavně v Byzanci. Díky obchodu s Araby se hedvábí rozšiřuje i na jih. Definitivně se rozvíjí jeho výroba během křížových výprav, kdy křižáci (za pomoci Benátčanů) po vyplenění Konstantinopole přivezli s sebou i chov bource. Díky Benátčanům se hedvábí rozšířilo po celé jižní Evropě. Na severu (např. Polsko) se potýkalo s problémy kvůli nedostatku přirozené potravy motýla – moruše bílé (Morus alba).

[editovat] Produkce bourcem morušovým

Hedvábí vytváří pátý instar housenky bource morušového v době, kdy se tato housenka kuklí. Kukla se skládá z vrstev fibroinu a sericinu, fibroin je vylučován zadními částmi hedvábné žlázy, tyto buňky mají několikanásobně zmnoženou DNA, aby byly schopné produkovat takové množství fibroinového materiálu. V genu pro fibroin se opakují báze kódující tuto sekvenci aminokyselin: Gly-Ala-Gly-Ala-Gly-Ser. Sericin je zase produkován střední částí hedvábné žlázy a z chemického hlediska je bohatý na serin.^[1]

[editovat] Zpracování

Jeden kokon bource morušového obsahuje až 4000 metrů vlákna obaleného a navzájem slepeného sericinem (druh klihu). Sericin změkne v horké vodě, vlákna z 5-6 zámotků se spojí dohromady a při smotávání na viják se chladnoucím sericinem znovu slepují.

Nejdříve se odmotá z každého kokonu 500-1000 metrů vnější vrstvy obsahující méněcenné vlákno, které se později zpracovává podobným způsobem jako mykaná vlna na t.zv. buretovou přízi. Hranice výpředu je asi 167 tex, výrobky jsou málo stejnoměrné a nopkovité.

Prostřední část kokonu, asi 1000 m v jednom kuse, je nejkvalitnější vlákno zvané gréž. Gréž obsahuje ještě až 30 % sericinu. Teprve po jeho odklížení v louhu dostane vlákno správný lesk a ohebnost. Aby se nahradil úbytek váhy po odstranění sericinu a aby se vlákno nechalo lépe zpracovávat, napouští se pak různými solemi.^[2]

Gréž se zpracovává ve tkalcovně jako jednoduchá příze z 8-10 vláken s velmi nízkým zákrutem v jemnosti až 10 tex nebo se z ní vyrábí skané příze. Podle stupně zakroucení se rozeznává:

• Trama je příze skaná s maximálně 150 zákruty na metr, jemnost 20/22 dtex
• Organsin má vyšší zákrut a tlouštku 18/20 dtex
• Krep se ská až s 3500 zákruty na metr

Z vnitřku kokonu zůstane asi 2000 metrů útržků 20-40 cm dlouhých. Z těch se vyrábí šapové příze až do jemnosti 2,5 tex výrobním postupem podobným spřádáni česané vlny. Hedvábí se často míchá s vlnou nebo se lnem, příze se používá na modní tkaniny. Tímto způsobem se také zpravidla zpracovává hedvábí tussah.

[editovat] Vlastnosti

Odklížené přírodní hedvábí má bílou barvu, zvláštní lesk, měkký omak a dá se snadno barvit.

Tussah je hrubší, hnědé nebo žlutozelené vlákno, má tvrdší omak a je téměř bez lesku.

Vlastnosti vláken	Druh hedvábí
	Přírodní hedvábí	Polyamid (PA 6)	Polyester (PES)	Viskoza (CV)
Hustota g/cm³	1,25	1,14	1,33	1,52
Tlouštka dtex	1,17	1,0	1,1	1,4
Relat. pevnost cN/dtex	3-5	3-6-7,5	3,8-7,2	1,8-3
Pevnost za mokra (%)	85	85	95-100	60
Tažnost (%)	24	23-55	50-70	15-30
Navlhavost (%)	30	3-4,5	0,3-0,4	28
Svět. spotřeba (1000 t)	107×	3.500	14.500	500

×Údaj je hrubý odhad množsví gréže odvozený ze statistiky OSN o sklizni hedvábných kokonů za rok 2005

(537.000 t kokonů : 5 ~ 107.000 tun gréže).^[3]

Jak ukazuje tabulka, přírodní a umělé hedvábí se v hlavních fyzikálních parametrech od sebe sotva liší. Značné rozdíly jsou však v cenové hladině. Zatímco všechny druhy umělého hedvábí se prodávají za poměrně stabilní cenu, kvalitní přírodní hedvábí kolísá (pod vlivem ekonomických i politických faktorů) mezi pěti- a desítinásobkem ceny běžného syntetického vlákna. (V roce 1988 například stoupla cena přechodně na 55 US $ za kilogram surového přírodního hedvábí).

[editovat] Použití

Přírodní hedvábí může při použití na textilní výrobky konkurovat umělým vláknům jen tam, kde se vyžaduje zvláštní vzhled (lesk), efekt nebo určitá exkluzivita (móda) spolu se solidními užitnými vlastnostmi (tažnost, ohebnost, lehkost, izolační schopnosti).

Jsou to zejména

• Speciální šicí nitě a skané příze na ruční pletení
• Módní zboží – Kravaty, dámské šatovky, halenky a košile, deštníky (zpravidla pestrý tisk na tkanině)
• Technické textilie – Izolace, padáky, pásky do psacích strojů

České tkalcovny spotřebovaly v roce 1989 asi 0,002 % světové produkce přírodního hedvábí, které zpracovaly na 130.000 m² tkanin. Novější údaje nejsou zveřejňovány.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.
2. ↑ Zpracování hedvábí od kokonu po gréž (andlicky): http://www.fao.org/docrep/x2099e/x2099e14.htm
3. ↑ Statistika UN o spotřebě přírodního hedvábí v roce 2005: http://www.fao.org/es/ess/top/commodity.html?lang=en&item=1185&year=2005

[editovat] Literatura

• Časopis Chemiefasern/Textilindustrie, 96. Jahrgang, Januar/Februar 1994, str. 40-52
• Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 228-251, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 156-157
• Statistická ročenka ČSFR, SNTL Praha 1990, str. 414