V minulém blogu jste se mnou prožily relativně komplikovanou cestu z Kanárských ostrovů do Zaragozy. Teď se dostáváme k tomu, kam jsme to vlastně ve složení 2 Češek bydlících ve Španělsku a dvou rodilých Španělek vyrazily. Jak napovídá samotný název, naším cílem byla Andorra.

Vyrazily jsme tedy ze Zaragozy autem do St. Julia, kde jsme měly rezervovaný hotel na dvě noci. Cesta byla nádherná, kdo zná španělské Pyreneje, dá mi za pravdu, že jsou to úplně jiné hory, než které známe z naší kotliny. Dokonce ani druhdy do naší republiky patřící Tatry se s horami na hranicích Španělska a Francie nedají srovnat. Co mě nejvíce fascinuje při každé z mých cest do španělských Pyrenejí, je drsná surovost přírody snoubící se se starými, převážně kamennými stavbami. V tamních kostelech je velmi často znázorněn Kristus Pantokrat po byzantském způsobu.

Ale protože jsme obyčejní smrtelníci a smrtelnice a Andorra nás nezajímá jako daňový ráj, tak se vrátíme k velikonoční cestě. Ze St. Julia jsme se na Zelený čtvrtek přesunuly do Andorra la Villa. A tam jsem to uviděla!!!! Poprvé v životě. Kdo to nezná, není na to připraven, tak je poněkud zaskočen a neví, co si má o tom myslet. Zaparkovaly jsme na parkovišti, po pravé ruce za námi byly toalety, po levé ruce před námi kostelík. Přímo před námi ve po úbočí kopce vlnila cestička, která vedla ke kostelíku a pak dále do města.

Najednou, z ničeho nic, se na cestičce objevilo několik postav v bílém, s bílými vysokými kornouty na hlavě. Ku-klux-klan, blesklo se mi hlavou. Po kůži mi přejel mráz. Procesí podivně oděných postav se pomalu, za doprovodu hudby, která se střídala se zpěvy a tichem, pomalu ubíralo směrem ke kostelu.

Nakonec se vše vysvětlilo. Jednalo se o typické velikonoční procesí. Měla jsem štěstí, nešli v něm hříšníci, kteří by se sebemrskali. To bych už asi nevydýchala.

 

V Andoře nemají svou specifickou kuchyni, jejich národní jídla jsou, stejně jako oficiální jazyk, totožná s Katalánskem. A kdo navštívil Katalánsko, měl by ochutnat Crema catalana neboli Katalánský krém (zákusek).

1 litr mléka

8 žloutků

10 PL cukru (6 do krému + 4 na karamel)

citrónová kůra z 1 citrónu

1,5 - 2 PL kukuřičné mouky

Dáme vařit mléko se 4 PL cukru a citrónovou kůrou. Než se začne vařit, našleháme ve skleněné míse 8 žloutků se 2 PL cukru a kukuřičnou moukou. Je důležité, aby se vše dobře promíchalo a mouka nedělala žmolky.

Když se začne vařit mléko, odebereme 1 naběračku a tu nalijeme do skleněné mísy, kterou opět řádně promícháme. V okamžiku, kdy se vše řádně propojí, přelijeme obsah mísy do kastrůlku s mlékem a za stálého míchání vaříme cca 5 minut. Hustý krém přelijeme do mističek, které dáme minimálně na 1 hodinu do lednice.

Těsně před servírováním misky vyndáme, pocukrujeme zbývajícím cukrem a - teď nastává klíčový okamžik, který rozhodne, jestli budete mít crema catalana nebo nějaký podivný český pudink. Najdete si železnou obracečku, ideálně ve tvaru misky, do které jste nalili krém, tu do ruda nahřejete nad ohněm a pak zlehka přiložíte na pocukrovaný krém. Necháte přiloženo jen chvilku, neleknete se kouře, který vyrazí při zkaramelování cukru. (Pokud si nebudete vědět rady, můžete zadat crema catalana na youtube a tam je spousta videí, jak se to karamelizování provádí. Nemusíte umět španělsky, přejeďte na cca poslední minutu videa ;))

A můžete servírovat. Dobrou chuť.

 

 

Zdroje:

vzpomínky :)

www.hikingandorra.com

www.zemesveta.cz

www.tys01.estranky.cz

Simone Ortega - 1080 recetas de cocina

www.canalcocina.es