Toto jsem kdysi dávno pradávno za dob, kdy jsem ještě nevěděla, že existuje něco jako kleštičky na ketlování, vrtané minerální kameny, kovové komponenty, kroužky, kterými se kameny poté spojí a pak se snoubí spojeny jako milenci v pevném obětí, napsala do své diplomové práce. Nevěděla jsem spoustu věcí. Ta drzá provokace napsaná mrtvým jazykem, kterému každý vzdělanec ruzumí, byla jak cvrnknutí. "Mihi facti fama sat est" - doufám, že na ten slavný okamžik nezapomenu, pětičlenná komise tehdy povstala a zatleskala mé bravurní obhajobě práce. Strávila jsem dva roky prací na něčem, o čem jsem věděla, že mi slávu nepřinese, ale protože jsem platonicky milovala svého vedoucího práce a on miloval mě, tak to pro mě byl jakýsi hnací motor v tom, abych vytvořila něco, na co se bude vzpomínat - potěšilo mě, že už pár let to studenti katedry, na které jsem práci psala, používají jako pomůcku. Takže nakonec z toho opravdu byla sláva, sice malinká, ale to mi vůbec nevadilo. Časem vzniklo jakési spiklenectví, které přerostlo ve velké přátelství moudrého a pokorného člověka, kterému nesahám ani po kotníky a kdybych se měla uchylovat k dalšímu citování, pak by mi k uspokojení stačilo být v jeho stínu.

Když jsme se dneska viděli, protože jsem mu přivezla z cest nějaký prezent, tak mi řekl, že vypadám velice dobře a že je rád, že nemoc nade mnou nezvítězila a doufá v to, že nikdy ani nezvítězí. Miluji setkávání s tímto druhem lidí. Kdyby se nějakým měřícím přístrojem dalo změřit, co v takových okamžicích probíhá, tak by to bylo předávání energií - jeden druhému dá kousek ze sebe. Kousek naděje, radosti. Pohlazení, políbení - nikdy bych nevěřila, jak silnou moc dotyk má - jak se s ním dá pracovat a předat něco ze sebe.

Nedávno jsme se dozvěděla, že v sobě mám tak obrovskou energii, že kdybych chtěla, tak dosáhnu téměř všeho. Tak nějak matně jsem něco takového už dávno tušila, ale nikdy jsem to nepoužila, nevyužila k nějakým vyšším cílům. Schopnost dávat lásku a sílu těm, kteří ji potřebují v danou chvíli mnohem víc než já, je pro mě pak tou největší odměnou a potěšením.