Už nějakou dobu zrovna nemiluju nákupy..pravděpodobně to bude tou ručičkou na váze, která, potvora jedna, pokaždé ukazuje úplné nesmysly (samozřejmě, jak jinak si vysvětlit ta kila navíc, že)..a proto prostě nemusím moc nákupy...jednou za čas, když už je na kalhotách díra a boty už se nedají ani umýt ze samé snahy udržet si je co nejdéle (abych zase nemusela na nákupy, jistě) jsem i já nucena vyrazit do chrámu konzumu, jak v rodině nazýváme obchodní domy..všimly jste si někdy, že na nich vlastně není nic pěkného, natož příjemného??? přijedete, nemáte kde zaparkovat (většinou, pokud nenakupujete v noci), vkročíte dovnitř a pohlcené těmi blýskavými věcičkami ve výlohách ochotně taháte platební kartu z peněženky...předtím ještě některé z nás absolvují několik trapných chvil o samotě v kabince, když se zase nemůžou vejít do té velikosti, co jim minule byla (v hlavě se nám nešťatnicím mezitím honí milion myšlenek o tom, že přeci nejsme "žádný béčka" abychom nezhubli a cosi o zdravé výživě a tom, že kdysi - a není to tak dávno - jsme byly holky k světu)...je to prostě depka...po maratonu zkoušení a utrácení a nepříjemných pocitů dostaneme většinou hlad, a protože to byl maraton, zasloužíme si odměnu - "pořádnou baštu"..jenže co čert nechtěl, je po ruce pouze fast food strava, která je díky správnému mixu "éček" a tuků tááááááák dobrá....a když pak sedím utahaná, přejedená a nešťastná v chrámu konzumu, pak to přijde...začnu si všímat lidiček okolo, hlavně "hubených" žen, co si mohou dovolit velikost začínající číslicí 3 a přesně vidím, jaké šperky by ke svému outfitu měly mít...stává se vám to taky??? stojím u pokladny v sámošce a říkám si, jak krásné korálky mám doma pro tu paní, co nemůže najít drobné a má krásnou fialovou halenku...a vubec na sebe nedbá, vubec není "dozdobená" do barvy...no chápete to?? já ne...i když sama stojím v kalhotách s dírou a bez jákekoliv bižuterie...vžyť kovářova kobyla chodí vždycky bosa, ne? Stává se vám to taky?? :)