Stavebniny a stavební materiály - těžba, výroba, zpracování - zejména v okolí Brna
Stavební boom druhé poloviny 19. století znamenal zvýšenou poptávku po stavebních materiálech různých druhů.
Třeba kolem města Brna - zejména mezi budoucími ulicemi Úvoz a Veveří vznikla řada cihelen - aby následně zde vznikla celá nová čtvrť.
Nejen běžné cihly, nebo cement či vápno - ale celá řada méně známých stavebních meteriálů- jako třeba šamot nebo baryt by se našla v okolí měst - jako je třeba právě Brno.
Zde v příspěvku by měly být alespoň do jisté míry zmapovány podniky zabývající se těžbou stavebních materiálů a výrobou stavebnin.
Stavební boom druhé poloviny 19. století znamenal zvýšenou poptávku po stavebních materiálech různých druhů.
Třeba kolem města Brna - zejména mezi budoucími ulicemi Úvoz a Veveří vznikla řada cihelen - aby následně zde vznikla celá nová čtvrť.
Nejen běžné cihly, nebo cement či vápno - ale celá řada méně známých stavebních meteriálů- jako třeba šamot nebo baryt by se našla v okolí měst - jako je třeba právě Brno.
Zde v příspěvku by měly být alespoň do jisté míry zmapovány podniky zabývající se těžbou stavebních materiálů a výrobou stavebnin.
Fischerova cihelna na Úvoze
Roku 1857 zakoupil prosperující cihelnu na Úvoze Valentin Falkensteiner od vdovy Karoliny Krásenské. Výrobky této cihelny nesly kolek „FuE“ a číslo 2 v obdélném rámečku.
rozcestník na téma cihelny a stavebniny (i mimobrněnské)
toulání po zaniklých cihelnách na Úvoze https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1314217071937134&type=3 , další album o cihelnách (i mimobrněnských) https://www.facebook.com/media/set/?vanity=101341581569399&set=a.178879627148927
rozcestník na téma lupek (šamot): těžba lupku Březinka https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1165458950146281&type=1
Zdroj: https://jantomasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=699899
Cementárna Maloměřice
Dalšími stavebními materiály jsou cement a vápno - k čemuž je potřeba se dopravit poněkud dále od města, třeba do Maloměřic - nebo Mokré...
cementárna Maloměřice a lanovky do Lesního lomu Hády (kresba JT)
odkaz těžba vápence na Hádech a cementárna Maloměřice https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdazplus&set=a.634131018418871
Květnice u Tišnova - baryt, ruda železa, cihlářské hlíny a další
Na opačnou stranu od středu Brna než jsou Maloměřice - poblíž Tišnova by se ovšem našla ložiska poněkud exotické stavební suroviny, (a to zdaleka nejen stavební suroviny) - jakou je baryt
Tišnovsko - mapa těžby
Tišnovsko - Králova jeskyně
Klepněte a táhněte pro přesunutí
Baryt
Sulfátový minerál, barytová skupina
Vzorec BaSO4
Vyzařující forma, někdy označovaná jako Boloňský kámen,[9] dosáhla určité proslulosti mezi alchymisty pro exempláře nalezené v 17. století poblíž Boloně Vincenzem Casciarolem. Ty se staly fosforeskujícími po kalcinaci.
Baryt, který se používá jako kamenivo v "těžkém" cementu, je rozdrcen a tříděn na jednotnou velikost. Většina barytu je rozemleta na malou, jednotnou velikost před tím, než je použita jako plnivo nebo prodlužovač, doplněk k průmyslovým výrobkům, při výrobě chemikálií barya nebo váhového činidla v bahně pro vrtání ropných vrtů.
V ropných a plynových vrtech
Celosvětově se 69–77 % barytu používá jako váhové činidlo pro vrtání kapalin při průzkumu ložisek ropy a zemního plynu, aby se potlačily vysoké formační tlaky a zabránilo se výbuchům. Jak je studna vrtána, bit prochází různými formacemi, z nichž každá má různé vlastnosti. Čím hlubší je díra, tím více barytu je zapotřebí jako procento z celkové směsi bahna. Další výhodou barytu je, že je nemagnetický, a proto neinterferuje s magnetickými měřeními prováděnými ve vrtu, a to ani při těžbě dřeva při vrtání, ani při samostatném vrtání otvorů. Baryt používaný pro vrtání ropných vrtů může být černý, modrý, hnědý nebo šedý v závislosti na těle rudy. Baryt je jemně mletý tak, aby nejméně 97% hmotnosti materiálu mohlo projít sítem o velikosti 200 ok (75 μm) a ne více než 30% hmotnosti může mít průměr menší než 6 μm. Mletý baryt musí být také dostatečně hustý, aby jeho měrná hmotnost byla 4,2 nebo větší, dostatečně měkký, aby nedošlo k poškození ložisek trikonového vrtáku, chemicky inertní a obsahující nejvýše 250 miligramů na kilogram rozpustných alkalických solí. [16] V srpnu 2010 zveřejnil Americký ropný institut specifikace pro úpravu norem pro vrtání 4.2 pro baryt tak, aby zahrnovaly materiály 4.1 SG.
... ze zahraničí
Obří kamenné koule na Sibiři
Hladké koule jsou podle ruských expertů konkrece písku, bahna a minerálů. Formovaly se po milion let procesem připodobňovaným k tvorbě perel. „Základem jejich vzniku je jádro, nezřídka organického původu, jako je list, zub nebo kostra, kolem něhož se začnou zhutňovat a zahušťovat minerální látky z okolního prostředí. Ty přináší voda," vysvětluje doktorka Olga Yakunin z Geologického muzea střední Sibiře.
Deset kamenných útvarů bylo odkryto v třicetimetrové hloubce v uhelném dole Sereulsky v okrese Nazarovo v ruské Krasnojarské oblasti. Byly u sebe tak blízko, jakoby ležely v obrovském hnízdě.
Geologové byli zpočátku zmateni. Jde o zkamenělá dinosauří vejce, meteority, hrudky přírodního cementu nebo o důkazy dávno ztracené civilizace? Následná analýza tyto teorie vyvrátila. Potvrdila, že jde o tzv. Jurské perly.
Obvykle se konkrece skládají z uhličitanového minerálu. Někdy se ale objeví i útvary obsahující oxid křemičitý nebo oxid železa. Právě ten způsobuje záhadné zbarvení Jurských perel po dešti.
Světové unikáty
I přesto, že jsou kamenné koule poměrně vzácné, objevují se po celém světě. Mezi nejznámější patří třímetrové balvany Moeraki na Novém Zélandu, útvary na břehu jezera Huron v Ontariu, v poušti západního Kazachstánu a na pláži Mendocino County v Kalifornii.
V Evropě se jimi může pyšnit i česko-slovenské pomezí. V bývalém kamenolomu Padyšák, poblíž osady Vyšné Megoňky, byly v roce 1988 nalezeny pískovcové koule o průměru až tři metry.
Odborníci předpokládají, že jen v celém světovém oceánu by mohlo být nejméně 300 miliard tun zásob manganové rudy v podobě železito-manganových konkrecí. Jejich velikost může být od několika milimetrů až po decimetry a metry.
odkaz na rozcestník Brno na iDNES Sedmý únor mezi Úvozem a Veveří v Brně - rozcestník na téma Brno, cihelny a stavebnictví - Blog iDNES.cz
