"Dnes je Štědrý večer.
Noc, za které Josef s Marií putovali zemí a hledali, kde by se ubytovali, neboť Marie byla před slehnutím.
Marie seděla na oslu, kterého Josef vedl.
Lidé jim však neposkytli útulek, a proto se museli spokojit s malou chýší, která sloužila pasoucímu se dobytku za krmítko a přístřešek.
Zde Marie porodila Spasitele.
Kristus přišel, aby změnil svět a pomohl milionům duší. Již při Jeho narození se projevila Jeho dokonalost.
Abys mohl v sobě uskutečnit Boha, musíš být schopen uspořádat svou duši.
Tvá rozlišovací schopnost, symbolizovaná Josefem, musí vést tvé zvířecí potřeby, čili osla.
Pak již zvířecí potřeby neurčují tvůj duševní život, ale nesou věrně a oddaně tvou lásku, to jest Marii, která je těhotná tvým vlastním Já.
Když se tvé Já, Kristus narodí, vychází hvězda vlasatice.
To znamená, že dostáváš světlo,
že světlo přichází k tobě.
A co znamená, že Marie a Josef nenalezli žádný útulek?
Lidé mají s dušemi na vysoké úrovn velké potíže.
Hlavně v noci, kdy materiální ztrácí na významu a duchovno nabývá síly, se Božského světla bojí, stejně jako pastýři, když uviděli anděe. Aby nezůstalo jen u výkladu vánoční legendy, mám k tobě otázku: jak jsi reagoval,
když Bůh klepal na tvé dveře?
Neříkej prosím, že On tu ještě nebyl, neboť já jsem ho každý den viděl."
Promluvy k Západu, Sathya Sai

"Dnes v noci se narodil Ježíš Kristus. S ním na svět přišlo veliké světlo.
Pán opět nasadil svou dokonalou lásku pro záchranu světa a milionum duší daroval Svou milost. Dnes se slaví tento podivu-hodný den narození, který nám má dát příležitost zamyslet se na nad tím, co nám Kristovo působení říká, říkat musí.
Chtěl bych osvětlit stránku Kristova skutku, ke které se obvykle nepřihlíží.
V době Jeho příchodu byl svět v barbarském stavu. Samo ukřižování ukazuje, že tehdy žily na zemi strašné duše. Kristus přišel a pomohl všem.
I ti, kdo Ho nikdy neviděli ani neslyšeli, byli uchváceni silou Jeho moci.
Navíc mnoho duší dovedl k takové výši, že dosály osvobození a více se nenarodily. Avšak právě tyto duše by byl svět potřeboval ke zvýšení úrovně vědomí.
Proto dal Kristus mnohým duším tolik lásky, že mohly v nejkraší době projít vývojem, k němuž by jinak potřebovaly několik staletí. Aby umožnil vysokým duším osvobození a nízkým růst, On si zvolik zvolil kříž - symbol barbarského stavu vědomí oné doby.
Věděl, že svým ukřižováním  se dotkne i těch nejzatvrzelejších duší. Na dobu mnoha staletí. To bylo znamením Jeho nekonečné lásky, která je tak podivuhodná, že bys ji neměl oslavovat jen tento den, ale mnohokrát za den: velikou lásku Boha, který přišel výlučně pro tebe a stále tu ještě je."
Promluvy k Západu,  Sathya Sai

Zvyky a tradice
Štědrý den - ráno

Již od rána se dodržovaly tradice, které měly vliv na to, jaký bude příští rok. Kdo vstal za rozbřesku a umyl se vodou ze studny nebo z potoka, byl po celý další rok zdráv. Dětem se dalo cukroví, aby byly sladké (hodné). Hospodyně ráno začala vařit polévku „štědrovačku“, do které dala vše, co v chalupě bylo. To proto, aby v domě bylo vždy dostatek jídla. Slepicím se ráno na Štědrý den nasypalo zrní s mákem, aby v dalším roce dobře nesly. Hospodář zajel s dvouročkem (dvouletý kůň) do lesa pro dříví, aby prý koník po celý rok dobře jezdil.  Mládež zhotovila slaměného panáka, kterému se říkalo „brusař“ a podstrčila ho některému ze sousedů do domu. Ten se ho snažil co nejdříve zbavit, brusař totiž způsoboval srážení vánočkového těsta. Hospodyně pečlivě hlídala, aby jí do těsta nespadl vlas, to by znamenalo velké mrzutosti.

Štědrý den – během dne

Na Štědrý den se nesmělo chodit do hospody ani hrát karty, nesmělo se nadávat a klít (ani při úleku). Kdo se celý den postil, uviděl večer zlaté prasátko. Je to zvyk z pohanských dob, kdy se slavil zimní slunovrat a jeho symbolem bylo slunce a zlaté prase. Hospodyně zadělaly těsto na chleby a vdolky. Kopistím (nástroj na mísení těsta) pak pomazaly ovocné stromy, aby dobře rodili a rukama od mouky pohladily plané stromky, aby začaly plodit. O Štědrém dni se nesmělo prát, aby se nepřivolala do domu smůla. Čištění chlévů na štědrý den by zase přineslo kulhání dobytka. Pometlem se vyčistila pec od popela a chlapci pak  po pometlu přeběhli, aby se v noci nepočůrávali. Dopis milovanému, napsaný na Štědrý den, znamenal budoucí rozchod. Odpoledne se začal zdobit vánoční stromeček. Kdo v předvečer vstoupil bosou nohou na sekyru, toho neměly v příštím roce bolet nohy. Hospodář před večeří obalil ovocné stromy slámou a zatřepal s nimi, aby se včas probudily ze zimního spánku.

Štědrý den – večer

Ke štědrovečerní tabuli se usedalo ve svátečním oblečení. Stůl musel být prostřený pro sudý počet lidí. Věřilo se, že před večeří chodí stoly obhlížet Smrt, a kde prý najde lichý počet, tam se následující rok vrátí pro některého ze členů rodiny. Aby se v rodině držely peníze, dávala se pod každý talíř mince.  Do každého rohu stolu se dávala ošatka. V první  byl pecen chleba, aby rodina měla dostatek jídla. Ve druhé bylo to, co se urodilo na poli a v zahradě, aby byla další rok dobrá úroda. Ve třetí byly peníze, symbolizující blahobyt a ve čtvrté byly kousky potravin pro drůbež a dobytek. Nohy štědrovečerního stolu se omotávaly řetězem, aby rodina držela pohromadě.  Na stůl se dával bílý ubrus a na něj dožínkový věnec, který sloužil jako podnos pod polévku. Dále byl na stole bochník chleba, česnek, hrnek mdu a svíce.

Štědrovečerní večeře

Jakmile vyšla první hvězda, hospodyně začala nosit na stůl. Hospodář zapálil svíčky na stromečku a všichni se pomodlili. Poté usedli ke stolu. Hospodář rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Každý svůj kousek snědl, to proto, aby všichni z rodiny trefili domů a aby se po roce opět sešli. Pak hospodář nakrájel na malé kousky chléb, pomazal je a každému dítěti dal. Říkal u toho: “Kraju chleba, mažu mdem, abyste všeci byli po celý rok tak dobří, jak ten je.“ Dále se nabírala jídla ze společné mísy. Nejdříve hrách, ten spojoval rodinu v dobrém i zlé, poté polévka pro sílu, čočka pro hojnost a peníze a nakonec se pro radost a pohodu kuba. Po dobu jídla se nikdo nesměl od štědrovečerního stolu zvednout. Znamenalo by to, že rodina se příští Vánoce nesejde celá.

Štědrý večer a zvířata

Nezapomínalo se ani na dobytek, každému se dal kousek ze štědrovečerní večeře. Kravám a koním se dala vánočka, houserovi česnek, studánka v blízkosti také dostala kousek vánočky, aby měla čistou vodu. Zbytky z jídla, skořápky a kosti naházely děti pod stromy, aby bylo hodně ovoce.

Štědrý večer a věštby Věštby o vdavkách

O Štědrém dni se mohly dívky dozvědět něco o svém budoucím ženichovi. Po večeři sypaly ptákům drobky a děvčata sledovala, z které strany přiletí první pták – odtud měl také přijít ženich. Také se doporučovalo zabouchat na kurník. Jestliže se kokrháč ozval, mělo se děvče chystat na vdavky. Okrajovaly se jablka a dlouhý skrojek se házeli chlapci i děvčata za hlavu. Podle tvaru, který skrojek na zemi vytvořil, se hádalo písmeno, jímž začínalo jméno nastávajícího. Svobodná děvčata házela přes hlavu papuči a když špička směřovala ke dveřím, děvče se do roka provdalo. Děvčata třásla plotem nebo bezem a odkud se ozval pes, odtud měl přijít ženich.

Lodičky z ořechových skořápek

Velmi rozšířený zvyk byl pouštění lodiček. Do ořechové skořápky se voskem přilepila malá svíčka a zapálila se. Každý vložil svoji lodičku do lavoru a sledovalo se, jak plavou. Když se lodičky shlukovaly k sobě, znamenalo to rodinné soužití s pohodou. Vztah členů rodiny určovala vzdálenost lodiček od sebe. Pokud se nějaká lodička odtrhla z kruhu, její majitel odejde z domova. Některá  lodička uprostřed znamenala, že dotyčný potřebuje pomoc a ochranu. Když se lodička nevzdálila od kraje, majitele nečekaly žádné změny. Potopená lodička znamená marnou snahu. Pokud lodička potopila druhou, její majitel se neohlíží na druhé a jde tvrdě za svým cílem. U partnerů to znamenalo brzký rozchod, u sourozenců žárlivost na druhého. Dvě lodičky plující spolu jsou symbolem spolupráce, přátelství a lásky. Pokud vedle sebe plavou dlouho, znamená to dlouhý a pevný svazek. Čí lodička pluje první, ten je ve vztahu dominantnější. Když se  lodička přiblíží k druhé a té zhasne svíčka, znamená to, že svým chováním dotyčný způsobí ztrátu lásky druhé osobě nebo také odmítnutí prosby. Lodička, která se točí na místě nebo v malém v kruhu značí nerozhodnost majitele. Pokud lodička dopluje sama ke druhému břehu, získá to, po čem touží bez cizí pomoci. Ta loďka, která se přimyká každou chvíli k jiné lodičce je znamením, že majitel bude přelétavý a bude hledat sám sebe. Když v loďce zhasne svíčka, poté co byla položena otázka, znamená to neupřímnost. Zhaslá svíčka lodičky v přístavu znamená nedůležitost otázky. Lodička, která dopluje k protějšímu břehu se zhasnutou svíčkou znamená dosažení cíle za příliš vysokou cenu.

Lodičky se měly po věštění vždy spálit, aby se umocnila kladná věštba a oslabila ta negativní.

Jak se slaví v jiných částech Zeměkoule?

Štědrý den

Hezké vánoční svátky...