Dobré jitro vinšuji, chci se podělit o zážitek, jak pátek třináctého může přijít klidně o den dříve a co přesně znamenají ty střepy.

Příhoda nemá žádnou pointu, jen prostě v ten čtvrtek jsem měla "trochu" smolné ráno.

1. nejprve jsem v předsíni rozbila sklo na obrázku se zimou ... viz. fotka

2. když jsem sesbírala sklo, s povzdechem jsem zamkla dům, usedla do auta, že pojedu do kanceláře, pojal mě stihomam, že jsem nevypla všechny spotřebiče.

Čili jsem se odpásala z vozu, odemkla dům, vešla do kuchyně, presovač byl vypnutý, ale byla pod ním kaluž. Taková ta hnědá eklhaftní voda z odpadní nádržky, kterou jsem při všem tom stresu co teď mám, nevylila včas. Setřela jsem kaluž, prošla kolem rozbitého obrázku v předsíni, zamkla dům a jela do práce.

3. Když jsem v kanceláři zapla počítadlo, uvařila jsem si dobrý čaj    a čekala jsem, co na mě v e-mailech zase vyskočí, napadla mě rychlá wellness minutka, že si namažu ruce krémem (aby to pak na klávesnici svištělo) a že si trošku osvěžím vůni parfému, protože ta vůně mě vždycky pozitivně naladí. Udělala jsem "něco pro sebe" přesně v tomto pořadí. Ruce byly mastnější, lahvička s parfémem skleněná. Ano, upadla mi, a to nikoli na koberec, jako už několikrát, ale na kolečko židle. Mám pozitivní vůni v celé kanceláři a osvěžovač vzduchu za pár tisiců káčé.

Tak asi tolik k tomu, co se může stát "do třetice" všeho dobrého. Nevím, jak to máte vy, ale já, když jsem nejvíc utahaná, vystresovaná a vyšťavená (jako teď už od Nového roku), tak mám občas sklony k absurdnostem. A inu, ta čtvrteční absurdnost se jmenuje rýmovánka o štěstí, s názvem parfému na konci  a vlastně aj na začátku. A tady ten veršík je:             

Šťastné štěstí

Šťestí přinášejí střepy

A můj parfém

Jmenoval se HAPPY