dnes se vracim  k blogu s poezií. dám sem pouze jen jednu básničku a ani není má. je od Charlese Fustera (1866-1929) už dlouho mi je mi tato básnička velmi blízká tak jsem se rozhodla že se s Vámi podělím.

nejsem klasický katolík co se ze mě snažili vytvořit rodiče, ale víru mám, jen občas těžko říct v co vlastně :)

at Vám se Vám počtení líbí. přeji Vám krásný den Bára 

Charles Fuster

Protiklad

Řekl jsem: "Bytí - jen chiméra je."

Leč zbývá pohár nudy jen,

Černý jed stéká pod okraje: 

Běda! Vždyť trpím... Tedy jsem.

Řekl jsem: "Víra - stará báje."

Leč trnu v tichu, jež je chlad,

Bojím se zůstat sám, když tma je

A Boha...  Proto věřím snad.

Řekl jsem: "Vědění - to mámí!"

Leč sny, jež byly štěstím mým,

Teď  rozbiji. A vidím mání,

Jak nicotné jsou... Proto vím.

Bojím se popíraje pána;

Bez víry plním zákon tvůj.

Jsem bytost skepsí rozervaná...

- Pane, smiluj se, polituj!