Dostala jsem krabici od bot, byla velice težká, boty v ní by musely být z olova,  krabice ale schovávala něco úplně jiného- byl to odpad od "tiffany lampářky" - Odpad? Poklad!!!

Nejdříve přišel úžas v očích dětí, vytahovaly střepy, hladily překrásné barvy, koukaly se přes sklíčka na svět. Pozor, říznete se! Nevnímaly, neslyšely.

Potom přišla i akce- místo glazur sklo! Ale musí se udělat ohrádky! Kdo bude mít špatnou ohrádku, bude jenom glazovat! Ti se snažili!!!

A určitě jste zvědaví na výsledek, i ti malí výtvarníci byli pořádně napjatí, valili očka na ty své kachlíčky, pořád prstíčkem nevěřícně hladili hlaďoučké plošky s různými efekty. Tak tady je ta naše krása

Tak to jsou naše "hokusy- pokusy"....... a kolik že jsem zalepovala říznutých prstíčků- jeden!