Ahoj Visuální Strávníku. Tady Petr Strávník, teda Straník :-)

Pouštím si z Youtube praskání ohně táborového, což má prokazatelně skvělý vliv na moje vyklidnění a flow. Je to mazec. Zkusím u toho i spát. V rámci oného flow mne též napadlo, že ti napíši o jednom poznatku, o kterém se třeba v našich končinách málo mluví s ohledem na řemeslo malby. 

Tím je studie barev. 

Co tím myslím? O jaký se to jedná jef (f tam je schválně z vrtochu - stále to svádím na ten zvuk plamene), který studuji. Proč bych tomu vlastně měl říkat studie kurde, tímhle označením pak z toho vymlátím veškerou radost. Tak já to nazvu hrou. Hra se jmenuje "Tref barvu".

Vybereme si materiály, se kterými rádi tvoříme (kvaš, olej, aquarel). Předpoklad je už tak nějak plus mínus to, že vím jak se s mojema materiálama nakládá - jak se co míchá a tak. To je, že třeba žlutá a modrá dává lehce utlumenou zelenou a podobně. Nebo to, že běloba zesvětluje (ale POZOR i snižuje chromu barvy. No ale o tom třeba jindá).

Loupnu si před sebe nějaký věci (svoje, cizí, půjčený) a aniž bych je fotil a pak kopíroval fotku, tak přímým pozorováním, takzvaným nahým okem, snažím se trefit barvy, které vidím (plus se snažím proporčně trefit dané objekty - to znamená, že mám zvládnutou kresbu). Dělám-li toto doma, dám si do nějakého rožku nějaké neživé věci a nasvítím to většinou jednosměrným přímým světlem, tak tomu říkám zátiší. Zatiší tu je pro nás od toho, abychom pochopili jak to ten svět má nastavený a jak se to má se zákonitostí světla a díky tomu, že pozorujeme a překládáme v našich zvolených materiálech tuto informaci přímo na papír/plátno, ladíme a kalibrujeme svoje oko tak, aby se z nás stali naturalisti a mistři realistických barev. 

1. PRINCIP NUMERO UNO!

Stalo ti někdy, že při tvých pokusech některé barvy působily "vyblitě", jak blato, něměly švuňk a byly celkově divný? Šlo o kontext. Barva, která se ti nelíbila byla v kontextu těch okolních buď příliš teplá (měla v sobě moc červené, žluté, oranžové) a nebo bylo moc studená (moc fialky, modré či zelené). Toto platí i pro jednu rodinu barev. Myšleno: I různé úseky barev, které bychom v izolaci nazvali jako všechny studené (např. modrá), mohou vůči sobě zaujímat nějaký vztah. Jedna modrá může být "teplejší" než druhá modrá. A to je ten kontext, o kterém mluvím. 

Vlevo máme studenou modrou a vpravo teplou.  

Kontext je králem věrohodnosti barev! Když má barva blbej "feel", checkuj prvně barvy okolo.  Checkuj to jak tvoje barva, co máš v inspekci, právě svojí teplotou zapadá mezi to okolí...

2. PRAVIDLO PRO NEZBLÁZNĚNÍ SE:

Pro malinké zjednodušení práce je tu jedno dvoupravidlo (to jsem fištrón, co?), které platí po většinu případů:

2.1 Hlavní zdroj světla je studené světlo: Nasvícené věci jsou v kontextu studenější a věci ve stínu teplejší (opakuji kontext - vzájemnej vztah barev mezi sebou - světelné scenário). Nejčastěji to je, když je venku pod mrakem a takovéto světlo nám prochází hezky oknem na náš objekt:

Studie v kvaši z Ledna 2019 - scenář, kde studené světlo věci nasvícené "nasvěcuje" (logicky :-) ) víc do studena a tak stíny tím pádem v kontextu působí (to je důležité! KONTEXT!) více "teple". 

Samozřejmě je potřeba brát v úvahu lokální barvu objektu, na které nám světlo padá. Bota z kůže je z hnědé a ta je v základu považovaná za teplou barvu, ale nasviťte ji ještě teplou barvou a bude ještě o to teplejší. No už se do toho zamotávám, tak snad argument padl na úrodnou půdu :-) 

2.2 Hlavní zdroj světla je teplé světlo: No a to je přesně obráceně. Takovéto světelné scenário vytváří teplejší nasvícenou stranu oproti té straně ve stínu (zase jde o vzájemou relativitu):

No tak nemůže být už jasnějšího příkladu. Toto je z parku u Ivana u nás ve Žďáře nad Sázavou. Tady se jedná o čistou vodovku. To, že je socha jen z jednoho materiálu (tudíž stále stejná lokální barva), je krásně předurčena k takovéto studii (Hře). Byl západ slunce, který krásně lemoval levou stranu vojáka (teplá nasvícená strana), no a vše ve stínu je vůči nasvícené straně prostě a jednoduše podstatně chladnější.

Tohle je jeden z mála mých plein-air malovaných kousků - to je naživo venku. Mám pocit, že ve zdejších luzích a hájích jsem tu exotem a tudíž atrakcí k diskusi a já tak nějak dokavaď nemám domalováno, mám tak trochu "stage fright" - byl jsem schovanej pod stromem a doufal jsem, že se mě nikdo, jak říkaval známý, "neujme"...

Jak domaluju a jsem spoko, tak se pak zase divím, že nikdo nejde okolo a nezajímá se :-D

No nic, Youtube mi tam pustil reklamu tak mi končí flow.

Tak snad někdy příště

Pioter.