Dnes nám bude o své tvorbě a lásce k ní vyprávět Zuzana Hampelová Valešová, kterou zde na Fleru najdete pod hlavičkou Lillian Bann.

Zuzka kreslí portréty, nad nimiž se tají dech. Tvorbu přijímá jako své poslání a já Vám dnes zpostředkuji její vyprávění - nad kterým se mi také docela tajil dech.

Portrét: Cary Grant

Tento portrét vznikal po dobu několika týdnů na jaře roku 2013.

Vezmu to od počátku.

Mám nesmírně ráda starou dobu a staré filmy, herce té doby: Je to má veliká láska a neustále se všemi možnými prostředky vracím nejčastěji do 30. a 40. let minulého století. Tuto vášeň ve mně zanechal babiččin odkaz, její vypravování z dětství a mládí, a tak se před několika lety ze mě stal amatérský genealog, který se s jasem v očích opatrně prodírá fotografiemi, dopisy, dokumenty, které nám naši předci zanechali.

To vše slouží jako nezbytný úvod pro návštěvníky galerie mých portrétů, které povětšinou nepatří tak zcela do našeho století. Za to jsou tvořeny s nesmírnou láskou a péčí oddaného milovníka dob minulých.

Kreslení portrétů se věnuji od roku 2006. Tehdy jsem v ZUŠce vymýšlela téma závěrečné práce a moje první myšlenka, které jsem se chytla, bylo slovo "kniha". Toužila jsem vytvořit knihu s vlastními obrazy a po nedlouhém přemýšlení jsem došla k závěru, že bude plná portrétů lidí, které mám ráda a kteří v mém životě něco znamenají. Jako třešnička na dortu byly citáty vybrané přesně na míru pro toho a toho člověka. A tak jsem začala trénovat a kreslit a vznikaly tak moje první portréty.

Ukázky tří z nich zde můžete vidět. Vlevo můžete vidět moji babičku z doby, kdy maturovala, vpravo nahoře rodinnou přítelkyni a vpravo dole moji maminku. Kouzlo portrétování mě pohltilo natolik, že se mu věnuji dosud a pochybuji, že mě kdy opustí.

Naučila jsem se pozorovat lidi, vnímat nejmenší proměny lidské tváře, její rysy.

Ze všeho nejraději kreslím oči, očima začínám a vím-li, že jsou špatně, nemusím ani pokračovat, protože ten portrét pak nikdy nebude dobrý. Tyto oči mě pozorují celou dobu mé práce, někdy desítky hodin. V nich se odráží celá lidská duše.

Portrét, který jsem vybrala jako svůj nejoblíbenější: americký herec britského původu Cary Grant, kterého mnoho z vás jistě zná.

Byl svého času jedna z nejzářivějších hvězd filmového plátna. Proč jsem se ho rozhodla kreslit, je jednoduché, patří mezi mé oblíbené herce. Vzniku tohoto obrazu předcházel výběr vhodné fotografie (mé desky s vytištěnými fotografiemi čítají asi 200 listů), která mi sloužila jako předloha, a pečlivá studie jeho samotného během sledování filmů, které natočil.

Ráda vzpomínám na ten čas, kdy jsem kreslila tento portrét, hrála si s nejmenšími detaily, zkoušela, co všechno dokážu. Je to má srdeční záležitost z období, které nebylo tak špatné, snad z velké části právě díky této kresbě. V okamžiku, kdy jsem usoudila, že už víc není co dělat, jsem měla krásný pocit naplnění mísený se smutkem, protože bylo hotovo - a tak jsem začala kreslit Gigner...

Jsem introvert a poměrně mírná povaha, spíše plachá a stojící v ústraní mimo dění, stejně takový je způsob mého kresebného vyjadřování - pozvolný a rozvážný, ale přesto od srdce a s nejhlubším citem.

Nedokážu se rozohnit na celý papír všemožnými tahy, protože prostě nejsem takový typ člověka i když do své tvorby vkládám velikou část sama sebe.

Kreslím ty, co mám ráda - nebo ty, které má rád někdo jiný a kterým to udělá radost. Nejednou jsem tvořila na zakázku portrét maminky, babičky, manžela, milované osoby, mnohdy již zesnulé. A nejednou jsem viděla slzy dojetí v očích těch, kterým jsem portrét předávala. To je mé poslání, má láska a mé naplnění. Ta krásná slova a pocit štěstí z radosti druhých je to, čemu jsem zasvětila svou tvorbu.

Kreslíme: Děkujeme Ti mnohokrát za krásné a vřelé povídání. Nezbývá než dodat, že Ti přejeme mnoho a mnoho tvořivé práce a mnoho a mnoho spokojených, šťastných i krásně dojatých klientů.

Bolg pro Vás jménem klubu Kreslíme připravila opět ateliersarka.