Stále žije chuť vyprávět zážitky z tvorby, vyprávět o svých cetách za ní i na ní, o náhlých zvratech, jež se ukázaly býti posunem, také o zvláštních peripetiích, které provázely vznik některých děl.
Dnes nám bude po nějakém čase opět vyprávět TORIL - Jiřina Dlabková - na téma - Jak vznikal Zvěrokruh.
Kreslíme:
Přibliž nám tedy, prosím, slovně – co přesně si máme představit pod pojmem zvěrokruh?
TORIL:
Můj Zvěrokruh je série 12 propracovaných obrazů formátu A3 kreslených tužkou. Na každé znamení jedna kresba. Zkompletování nebo-li nakreslení všech 12 kreseb trvalo asi 2 roky.
Kreslíme:
Bezva. Už víme, co je Zvěrokruh a jsme jedno velké ucho (tedy vlastně já jsem teď jedno velké ucho – ostatní budou posléze číst :-)
Jak se zrodil nápad nakreslit tuto sérii?
TORIL:
Původně nebylo plánováno nakreslit to jako sérii.
První obraz vznikl asi v roce 2009, kdy jsem se pokoušela nakreslit sebe, nebo spíš svůj vnitřní obraz sebe jako Berana (jsem Berano-Býk – přesně na hodinu, kdy se Slunce přesouvalo z Berana do Býka :-) ale začala jsem Beranem). Teď mi dochází, že je to vlastně i první – tedy začínající - znamení zvěrokruhu.
Jenže – vzniklý „autoportrét“ jsem málem nedokreslila. Normálně jsem se ho bála! Byl strašně děsivý. Nakonec jsem si ho částečně zakryla a dodělala.
Pamatuji si to jako dnes – obraz ležel v kuchyni na stole, kde jsem ho fixovala, aby mi nezasmrádl pokoj...a já se pořád bála.
Bála jsem se na něj podívat, bála jsem se k němu jít.
To se mi opravdu ještě nestalo... Byl nádhernej... ale děsivě nádhernej. Beranice krásná jako samo Peklo. Musela jsem jí otočit, aby na mně nekoukala a nakonec jsem jí rozškubala na malé kousíčky a spálila, protože to prostě nešlo... s ní žít.
Zničila jsem tím něco ošklivého v sobě? Bojím se natolik sama sebe? Něčeho zlého ve mně? To je otázka.
Kreslíme:
Děsivý začátek. Neodradilo Tě to?
TORIL:
Naopak, byla to pro mne výzva.
Nedalo mi to a zkusila jsem to znovu (já se tak lehko nevzdávám! :-) .
Tentokrát jsem zkusila paní Kozoroha. A ta se povedla. Moc se mi líbí její pohled. Je taková vědoucí.
A pak už to jelo, jeden obraz za druhým, nápady, jak je zpracovat, se rodily a byly přenášeny na papír. Takže začalo být jasné, že postupně zpracuji celou sérii.
Kreslíme:
Moc se mi líbí pojmenování paní Kozoroh.
Co další znamení – stejný záměr?...Také pánové a paní?
TORIL:
Původně to bylo v plánu – idea byla nakreslit portréty lidí, kteří jsou jakoby skříženi s tím svým znamením a mají jeho typické znaky - třeba jeho uši, rohy, ryba ploutve, atd.
Některá znamení nakonec dostala trochu jiný vzhled a i v něm je prostě jejich originalita:
Vodnář vynořující se z vody.
Střelec jako součást luku.
Blíženci jako obraz Doriana Graye nebo zrcadlo ukazující pravou tvář člověka.
A Váhy – ty jsou naprosto jedinečné.
Kreslíme:
Inspirovala ses třeba konkrétními lidmi, které znáš a jsou narozeni v určitém znamení?
TORIL:
Ano, přesně tak. Dost možná se v nich ti lidé i poznají – např. Lev, Rak, Váhy :-) Někdy je poznávali i naši společní přátelé.
Některé obrazy mají i další názvy, podle toho, co mi evokují – Býk a jeho rysy mi připomínají Michaela Jacksona, Panna je Lesní žínka, Štír je Indián a Váhy nese Pán Větru.
Je zajímavé, že lidem se obrazy z této série obvykle zrovna moc nelíbí - faktem je, že se zatím prodaly jen dva originály (Střelec a Vodnář) a pár reprodukcí. Váhy jsem darovala.
Lidem ty kresby připadají děsivé.
A já se jim nedivím – kdo by se chtěl dívat na vnitřní část sebe, která není vždy lichotivá?
Může nás to však posunout dál – zamyslet se nad sebou samým, podívat se do tváře svému temnému dvojníku tak, jak se krásná Blíženka dívá na Netvora v Zrcadle.
Kreslíme:
Proč tedy takové kresby vystavuješ a nabízíš?
TORIL:
Z hlediska duchovního mnohdy lidé namítají, že by se měly vystavovat k prodeji pouze obrazy s „dobrou“ energií, tzv. sluníčkové. Ale já se nepovažuji za stabilně sluníčkového člověka, i když jsem hluboce věřící. Jsem také dost praktická a považuji za důležité vystavovat a dávat k dispozici lidem i ty méně příjemné obrazy, které jim nesou jisté poselství a jsou tzv. funkční. Věřím, že když se postavíte svému temnějšímu Já, může vám to přinést nakonec i dobré věci. I když to ze začátku bolí. I proto je pro mne tato série tak cenná – vidím v ní poselství každému člověku.
A nemám ráda dlouhé šťourání se v duchovních věcech, škatulkování a dohadování se, co je a co není a jak to je a není, nemám ráda dogmata a prosazování své - zaručeně jediné a správné :-) pravdy.
Jsme dospělí lidé, máme intuici a vlastní rozhodování, nechť si to každý přebere a rozhodne sám, i to, jestli si tento obraz sebe sama pro sebe pořídí. Nikdo k tomu přece není nucen.
Kreslíme:
To je fakt.
Řekla jsi, že jsi hluboce věřící, a já vím, že jsi i pokřtěná - co na Tvá esoterická témata říkají Tví křesťanští přátelé? Není jim to proti srsti?
TORIL:
Nó, to by mne také zajímalo :D
Je možné, že se jim to extra líbit nebude, a proto zde (a nejen jim) nejprve vysvětlím aktuální situaci. Nechala jsem se pokřtít před dvěma lety a byla jsem i v Církvi bratrské. Říkám byla, protože jsem z ní před nedávnou dobou vystoupila, protože se nerada škatulkuji a má víra je pro mne dost osobní a hooodně komplikovaná záležitost, se kterou se mi těžko leze na veřejnost. A navíc nechci být někde, kam vlastně nechodím, nechci být tzv. mrtvá duše, nepřijde mi to fér vůči sobě, Bohu ani vůči ostatním.
A teď k těm obrazům - proč kreslím tato témata?
Protože to beru jako inspiraci. Tady vůbec nejde o esoteriku, magii apod. Tady jde především o tvorbu, umění, výzvu. Zamilovala jsem se do výzev a dlouhodobých projektů, které prověří mou intuici, originalitu a vytrvalost.
Tyto projekty mi dávají příležitost vymyslet a neotřele zpracovat nové nápady.
A kdo mne zná, tak ví, že nejsem žádný troškař, a tak mám těch výzev v současnosti několik -TVOŘÍME S TAROTEM, DAILYDRAWING, nebo jedna moje vlastní - BAREVNÁ VÝZVA.
Tak se tu třeba sejdeme zase za půl roku s mým Koňským tarotem :)
Kreslíme:
Já mám takový pocit, že z toho Zvěrokruhu ale máš radost.
TORIL:
Nesmírnou. Byla jsem moc šťastná, že se mi povedlo sérii dokončit.
Hodně dlouho se čekalo na poslední dva obrazy, které paradoxně byly opět moje – Beran a Býk.
Zajímavé – asi jsem se jich vnitřně obávala po zkušenosti s pekelnou Beranicí :)
Nakonec se mi podařilo obě znamení nakreslit, už se jich nebát a celou sérii tak zkompletovat.
Z obrazů jsem nechala udělat svůj první nástěnný kalendář a série měla i vlastní výstavu v Čajovně Čajka ve Vysokém Mýtě. Účastnila se i výstavy "Já – zvíře" a dalších výstav.
Takto vypadala titulka nástěnného kalendáře
Kreslíme:
A jak vidíš ta svoje dvě znamení dneska?
TORIL:
Berana teď vidím v sobě jako toho šílence, co mne vevnitř pohání k novým a novým věcem. Má neúnavný motor a ještě se u toho chechtá jako blázen. :D
A ten můj mix s Býkem je v tomto směru maximálně výhodný, protože Býk je pracovitý a dokáže ty věci dotáhnout do konce. Na druhou stranu on je ten, co nenechá vyrušit – při práci i odpočinku – když má siestu, prostě má siestu a přes to vlak nejede :)
Kreslíme:
A tak to je výhodná kombinace :-)
Vážení přátelé, milí čtenáři i vy náhodně příchozí – výzva:
Otevřeli jsme velmi neobvyklé téma – obrazů, které se vlastně nelíbí.
Šup, mrknout a prozkoumat Zvěrokruh od TORIL – jak působí na vás?
Povídání pro vás opět jménem klubu Kreslíme připravila ateliersarka.
A sama za sebe Vám prozradím, že když jsem poprvé zaregistrovala obrazy Zvěrokruhu u Toril v nabídce...naprosto jsem žasla s myšlenkou: „Co tohle tady a zrovna u ní dělá???“
Měla jsem moc zvláštní pocit z těch obrazů – taky jsem cítila černo, peklo, magii – nebylo mi dobře. Jenže já jsem holka zkoumavá – a tak jsem přišla na to, co mě vlastně vadí. A co mě vadí, může být spíš můj problém – ne obrazů....a o tom se už dlouho chystám napsat vlastní blog... takže to během chvilky udělám.
Budeme si povídat na téma: Fuj! Z toho obrazu se mi dělá špatně.
Kdo je zvědav – zadejte si mě do oblíbených a do sledování – ohlásím to.
A teď nakoukněte k Toril na Zvěrokruh – tak co na ty obrázky říkáte Vy?
ateliersarka: Dnes je 28. ledna a Blog na téma: Zda je možné, aby se někomu udělalo nevolno z harmonizačních energetických obrazů je na světě. Je to takové povídání z praxe. Fuj! Z toho obrazu se mi dělá špatně.
