Mít navrch
Ten, kdo chce mít navrch i v manželství, by měl při svatbě a svatebním obřadu dbát na spoustu věcí. Podle staré pověsti bude například ten, který má při oddání ruku na ruce druhého, mít i v manželství poslední slovo. To platí také při rozřezávání dortu! Navrch bude mít opět ten, kdo má ruku na ruce partnera. Pro následné rozdělení moci však existuje další řada indicií. Například když nevěsta při cestě k oltáři lehce šlápne ženichovi na nohu, bude mít v manželství hlavní slovo. Ženich to nevěstě může ale krátce na to oplatit. bude-li při požehnání klečet na kousku jejích svatebních šatů, získá moc na svou stranu.
Napínání lana
Tento zvyk se drží především na venkově. Lanem, stuhou nebo jinou překážkou je přehrazena cesta ven z kostela. Aby pak mohli novopečení manželé pokračovat v cestě, musí novomanžel zaplatit jakési ,,clo" a zároveň se tak podle pověsti může vykoupit ze všech svých mladistvých hříchů a s čistým štítem vstoupit do manželského života.
Házení rýže
Když se na novomanžele snese po svatbě kopa zrnek rýže, zajistí se jim tak narození několika potomků. Tento zvyk pochází původně z Asie, kde jsou semínka rýže symbolem plodnost, ovšem zabydlel se také u nás a těší se velké oblibě. Důležité však je nejdříve se ujistit, že je házení rýže před kostelem nebo oddací síní vhodné. V opačném případě lze rýži nahradit třeba papírovými konfetami nebo bublinami.
Tanec
Je zvykem, že klasický valčík novomanželů u nás otvírá parket. Poté je daný pořádek, kdo jako další může vstoupit na taneční parket - rodiče, prarodiče, svědci, sourozenci, tetičky a strýčkové, sestřenice a bratranci a nakonec přátelé a kolegové. V některých krajích si musela nevěsta nejdříve postupně zatančit se všemi přítomnými muži - i s tím nejmenším chlapcem či nejstarším dědečkem. Když muž absolvoval tanec s nevěstou, potom mohl na parket pozvat svou partnerku. To šlo tak dlouho, až byli na parketu všichni hosté.
Nést přes práh
Také tento romantický zvyk původně sloužil ke zmatení zlých duchů. Protože když ženich přenese nevěstu přes práh, nedostanou se prý zloduši číhající přede dveřmi dovnitř. Tento zvyk má však i jiný význam. Začíná nový úsek života a svatební noc.
Čtyři věci
V den svatby nevěsta nutně potřebuje čtyři věci - něco starého, něco nového, něco půjčeného a něco modrého. Každá z těchto věcí má svůj prapůvodní význam. Stará věc, třeba rodinná památka, má pokračovat v tradici. Něco nového, například svatební šaty, přináší optimismus a radost vnášenou do nového života. Půjčená věc, může jí být šperk nebo obyčejný kapesníček, značí štěstí a přátelství. A konečně moudrá věc, třeba podvazek, je znakem věrnosti.
Voda a chléb
V době před Kristem byla nevěsta symbolicky přijata do nové společnosti - rodiny až poté, co společně se ženichem pojedla chléb a sůl. Dnes tento zvyk nabral trochu jiný rozměr. Než svatební pár po obřadu vstoupí do domu nebo restaurace, je mu nabídnut chléb se solí a sklenice vody. O obojí se musejí novomanželé rozdělit. Poté zahodí prázdnou sklenici za sebe, aby se rozbila. Je to přesně tak, jak tomu má být i v manželství a nastávajícím životě. Podělili se a střepy jim přinesou štěstí. V Itálii je místo vody nabízeno víno - symbolické přání zdraví, spokojenosti a blahobytu.
