Včera jsem měla dobrodružnou náladu a i přesto, že se na půdu u babičky bojím chodit(kvůli pavoukům!), jsem sebrala odvahu a vyrazila do toho místa plného pokladů (a pavouků!). A nelituji.

Při hrabání v jedné ze starých skříních, jsem narazila na starý koš. Zfoukla jsem nános prachu, poodešla k oknu a snažila jsem se uhodnout, co asi tak může obsahovat. Pak jsem poodkryla víčko... 

...a objevila staré šitíčko! Kromě různých bavlnek, nití a stužek jsem narazila na opravdové poklady. Vyvolaly ve mně vzpomínky, jak jsem jako malá pozorovala prababičku při šití. A jak jsem s každou jehličkou, patentkou a podobně chodila a ptala se: "A co je tohle? A na co to je?"

Pojďte si se mnou taky zavzpomínat. Třeba vám při prohlížení těchto drobností naskočí vzpomínky, na které jste už dávno zapomněli.